Američany vedená intervence v Iráku začala v březnu 2003. Francie byla spolu s Německem jedním z jejích nejtvrdších kritiků.

Generál Philippe Rondot, který byl v letech 1997 až 2005 poradcem ministra obrany pro rozvědnou činnost a speciální operace si v listopadu 2002 zapsal do poznámek, že v Iráku "nepochybně bude vojenská operace neznámého rozsahu".

Krátce poté si 3. prosince 2002 poznamenal v deníku: "Zásadní souhlas (Paříže) ´vzít´ v případě potřeby Tárika Azíze a (poslance irácké vládní strany Baas) Rafájího."

Po schůzce s šéfem vojenské kanceláře tehdejšího prezidenta Jacquesa Chiraka si napal: "Přehled situace v Iráku: dostat ven osobnosti. Tárika Azíze, zdroje, inženýry. Moje cesta do oblasti v polovině ledna."

Podle záznamů, jak je zveřejnil Libération, informoval Rondot o svých plánech 2. ledna 2003 tehdejšího ministerského předsedu Dominiqua de Villepina. "Informován o mých plánech stran S. Husajna. Počítat s tím, že musíme přijmout Iráčany usilující o ´uchýlení se´ na ambasádu, badatele z citlivých oblastí, případ Tárika Azíze," zní podle deníku zápis. Azíz se později vzdal Američanům a ve dvou procesech byl odsouzen k 7 a 15 letům.

"Přímé kontakty, které udržuji s ministrem obrany a s různými službami v Sýrii, mi umožňují se domnívat, že Sýrie nám bude moci posloužit jako výchozí základna pro případné tajné operace na irácké scéně," uvádí dále generál Rondot, který odešel v roce 2005 do výslužby.