Německý ústavní soud sice uvedl, že dokument není v rozporu s ústavou, ale jeho ratifikaci soudci podmínili posílením pravomocí německého parlamentu.

"To nesouvisí s Lisabonem samotným," řekl o rozhodnutí soudu šéf švédské diplomacie při setkání se zahraničními novináři. Nemyslí si, že by posílení spolurozhodovací role německého parlamentu mělo být překážkou, která by mohla německou politickou scénu rozdělit a ratifikační proces v EU tak nějak výrazně zkomplikovat.

Předseda Evropské komise José Barroso přivítal rozhodnutí německého ústavního soudu a vyjádřil přesvědčení, že ratifikace smlouvy reformující EU bude v zemích evropské sedmadvacítky dokončena do podzimu. "Vítám rozhodnutí německého ústavního soudu. Potvrzuje, že lisabonská smlouva je v souladu s německou ústavou. Jsem si jistý, že toto rozhodnutí otevírá cestu k rychlému uzavření německé ratifikace lisabonské smlouvy a vítám záměry, které v tomto směru vyjádřili němečtí zákonodárci," řekl Barroso.

Jako jediní dosud smlouvu o reformě unijních institucí a rozhodování odmítli loni v červnu Irové. Na podzim by se tam mělo uskutečnit nové referendum.

Smlouvu podpořily parlamenty zbývajících 26 zemí EU. V případě Česka, Polska a právě Německa se nicméně ještě čeká na stvrzující podpis hlavy státu.