Evropa loví víc velryb než Japonsko

„Někteří účastníci trvají na svých postojích, v takové situaci je nalezení kompromisu obtížné,“ shrnul šéf IWC William Howard stav ještě před začátkem setkání na portugalském ostrově Madeira.

Odpůrci lovu požadují snížení lovných kvót, vyšší kontrolu nad úlovky a revizi liberálního postoje IWC k lovu za účelem vědeckého výzkumu. Pokusili se zpochybnit i ekonomický aspekt velrybářství zveřejněním bilance příjmů z prodeje velrybích produktů a z tzv. velrybí turistiky. Ta údajně celosvětově vynáší každý rok 2,1 miliardy dolarů (téměř 40 mld. Kč), zatímco lov jen řádově desítky miliónů.

Japonsko, jež je terčem kritiky za svůj „vědecký“ lov, přišlo se vstřícným návrhem: svou kvótu sníží z tisícovky na šest set velryb a bude respektovat chráněné zóny oceánů, ale obnoví lov ve svých pobřežních vodách. Pro Austrálii je to ale nepřijatelné, chce po Japoncích, aby  odstoupili od „vědecké“ argumentace.

Zastánci lovu ale již dříve dosáhli úspěchu, když vědecká komise IWC rozhodla, že množství ulovených jedinců neznamenají ohrožení celosvětových populací příslušných druhů. Mezinárodní unie ochrany přírody IUCN však až na plejtváky malé a keporkaky vede všechny druhy lovených velryb v některé z kategorií „ohrožené“ nebo upozorňuje na nedostatek informací pro správné zařazení.

Postoj odpůrců lovu však oslabuje skutečnost, že Evropané ročním úlovkem přesahují Japonce. K tomu přispělo i rozhodnutí Islandu, který v lednu oznámil výrazné zvýšení své dosavadní kvóty (37 velryb) na 250 zvířat. Blíží se tak bilanci Norska, které ze své kvóty 1052 velryb jich ale uloví ročně „jen“ necelých 600. Hněv se snesl i na dánské Grónsko, jež v rámci tzv. domorodého lovu zabíjí ročně asi 175 velryb a nyní chce svůj limit zvýšit o 50 charismatických keporkaků.