Rakouský fyzik byl podle tohoto zdroje sovětským "krtkem" v britských laboratořích Cavendish při Cambridgeské univerzitě. Do Británie se dostal v roce 1938 jako uprchlík před nacisty, již předtím ale už měl z protinacistického odboje kontakt s komunisty a stal se sovětským agentem. Pod krycím jménem Eric předal sovětské rozvědce tisíce stran tajných dokumentů o britských a amerických jaderných výzkumech směřujících k výrobě atomové bomby. Nakonec díky svým agentům i vlastnímu výzkumu měla Moskva jadernou bombu v roce 1949, o tři roky dřív než Británie.

Britská kontrarozvědka MI5 brzo získala povědomí o činnosti Erika a posléze došla k závěru, že to je Broda, neměla však důkazy. Ty nyní na základě dosud nezveřejněné dokumentace přináší nová kniha Spies, the Rise and Fall of the KGB in America (Špioni, vzestup a pád KGB v Americe), jejímž spoluautorem je ruský emigrant Alexandr Vasiljev. Ten v roce 2001 vyvezl mnoho dosud utajovaných materiálů z archivu KGB do USA.

Broda byl profesorem chemie, zemřel v roce 1983

Engelbert Broda se do Rakouska vrátil v roce 1949, od roku 1955 do 1980 byl profesorem fyzikální chemie na Vídeňské univerzitě. Podílel se na různých odzbrojovacích a později ekologických hnutích. Zemřel v roce 1983 ve věku 73 let. Při jeho pohřbu promluvil tehdejší ministr vědy, nyní rakouský prezident Heinz Fischer.

Engelbertův bratr Christian byl ministrem v letech 1960 až 1966 a 1970 až 1983. Engelbert ještě za pobytu v Británii zverboval pro KGB svého britského kolegu, fyzika Alana Nunna. Ten byl v roce 1946 odsouzen za vyzrazení státního tajemství k deseti letům žaláře, již v roce 1952 však byl propuštěn. Až do své smrti v roce 2003 však odmítal říct, kdo jej zverboval.