Lotyšský vládní výbor pro vyčíslení škod zahrnul do svého výčtu ztráty vzniklé ztrátou nezávislosti země, deportacemi občanů, ekologické škody - mimo jiné i havárii jaderné elektrárny v Černobylu - a v neposlední řadě i válku v Afghánistánu.

Lotyšsko bylo násilně začleněno do Sovětského svazu v letech 1940 až 1941 a pak znovu od roku 1944 do rozpadu SSSR v roce 1991. Výpočty ztrát jsou pak založeny na odhadu, jak by se Lotyšsko rozvíjelo, kdyby nebylo součástí Sovětského svazu. Lotyši věří, že by byli přibližně na úrovni Finska.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Mapy.cz

Rusko by se nedoplatilo

Práce na vyčíslování možných reparací začaly v roce 2005, kdy Lotyši odhadovali, že by se mohlo jednat o 20 až 50 miliard dolarů. Nyní avizovaná výše 200 miliard by pohltila většinu ruského rozpočtu, jehož příjmy jsou navíc závislé na cenách ropy.

Rusy asi nejvíc rozčiluje, že mezi lidi strádající sovětskou okupací zařadili i osoby kolaborující aktivně s nacisty během druhé světové války.Oficiální stanovisko Moskvy je, že Sovětský svaz pobaltské republiky osvobodil a ony se dobrovolně, z vlastní vůle staly součástí Sovětského svazu.

Ve výčtu ztrát je plundrování surovin - například vytěžení 31 tisíc kubických metrů kamene a písku za 318 miliónů dolarů. Jenže list Pravda argumentuje, že většina byla použita při budování obytných domů a infrastruktury v Lotyšsku. Ekologické škody způsobené sověty pak údajně dosáhly 700 miliónů dolarů a černobylská tragédie si vybrala daň na zdraví Lotyšů ve výši 280 milionů dolarů.

Lotyšsko má dlouhodobě s Ruskem napjaté vztahy mimo jiné i kvůli silné ruské menšině (28,7 procenta obyvatelstva), která má na jedné straně silné vazby na Rusko. Na druhé straně má řada lotyšských Rusů postavení obyvatel druhého řádu, protože přibližně polovina z nich nemá ani lotyšské občanství.