Největší rozruch vyvolal Topolánkův projev v USA a v Anglii. [celá zpráva]

Britové se ještě před ním obávali, že se na summitu může projevit rozdílný přístup k řešení krize v USA a v Británii na straně jedné a v kontinentální Evropě, kde má větší váhu názor, že masivní finanční injekce nejsou správným řešení. Tyto rozpory se objevily už na zasedání ministrů financí sedmadvacítky, které se konalo v půlce března a kde tyto názory vyzdvihoval Miroslav Kalousek. Rozpory zmínil i britský ministr financí. [celá zpráva]

Španělský list El País napsal, že České předsednictví Evropské unie porušilo veškeré diplomatické ohledy a nečekaně se postavilo proti strategii Baracka Obamy proti krizi. [celá zpráva]

Napsal, že i když v češtině nemá obrat "cesta do pekel", který Topolánek použil na adresu kursu USA, takovou váhu jako v jiných jazycích a ve zemích , kde víra hraje větší roli, Topolánek však podle listu dal jasně najevo, co si myslí: "Největší úspěch EU je odmítnutí jít touto cestou."

Podle listu však premiér použil zmíněný obrat v zápalu řeči - v poznámkách v projevu měl "cesta ke katastrofě".

El País podotýká, že je problémem, že EU bude zastupovat při jednání s Obamou právě Topolánek, který je ekonomickým liberálem ze staré školy a obává se sociálnědemokratického intervencionismu Obamy a jeho evropských souputníků, jako je (britský premiér) Gordon Brown. Střet se projevil i v Evropském parlamentu, napsal dále El País s poukazem na diskusi, která se po Topolánkově projevu rozpoutala.

I další španělský list ABC událost kontaktoval v témže duchu. Zmínil, že premiér tak proamerické země, jako je Česká republika, se chystá přijmout Obamu výčitkou, že jeho politika masivních kapitálových injekcí "může podkopat mezinárodní finanční struktury". Evropské partnery Praha podle listu upozorňuje, aby od Obamy "moc nečekali".

Řešením by byl stálý předseda

Projev Topolánka opět oživil diskuse o možnosti zavedení stálého předsedy EU, který se objevil ještě před českým předsednictvím, který živila zejména Francie v čele s ambiciózním Nicolasem Sarkozym.

Tímto tématem se zabývají především švédské listy, protože Švédsko povede EU po ČR. List Dagens Nyheter zdůrazňuje, že po pádu Topolánkovy vlády je EU bez předsednictví s politickým mandátem. "Z krátkodobého pohledu to znamená, že za Evropu budou mluvit tři největší členské státy, Velká Británie, Francie a Německo. Malé unijní státy skončí v roli diváků. Z dlouhodobého pohledu však vyvstává riziko oslabování loajality vůči EU," varuje stockholmský liberální deník s tím, že celý unijní projekt tak může být zbrzděn nebo také "zatlačen zpátky".

Švýcarský list Basel Zeitung při této příležitosti opět oživuje ideje stálého předsednictví. "Právě Česko, které má s ratifikací evropské Lisabonské smlouvy takové potíže, názorně ukazuje nutnost doplnit půlroční rotující předsednictví stálým předsedou EU, jak se v ní (lisabonské smlouvě) plánuje," tvrdí Basel Zeitung.

Opět se zmiňuje i nebezpečí, že po pádu Topolánkovy vlády by mohla být ohrožena Lisabonská smlouva. Objevují se i názory, že Praha je pro ní nyní větším nebezpečím, než Irsko, které slíbilo zopakovat referendum. Komentáře listů přitom ještě do svých článků nezapracovaly Topolánkovo sdělení, že za pádem vlády nestála ČSSD, ale prezident Václav Klaus a lidé jemu blízcí. [celá zpráva]

Právě Václav Klaus je velkým odpůrcem Lisabonské smlouvy, zatímco Mirek Topolánek se snažil prosadit její ratifikaci. Nyní ale ztratil svoji pozici.