James Lonsdale-Bryans, fašistický sympatizant, se počátkem války vydal na vlastní pěst do Itálie, kde se setkal s německým velvyslancem Ulrichem von Hassellem. „Zdá se, že Bryans se zúčastnil neoficiálních diskusí. Myslí si, že by svět měl být rozdělen na dvě části, že Německo by mělo dostat volnou ruku v Evropě a britská říše by měla vládnout zbytku světa. Nejsem si jist, zda je takový názor záhodné v současnosti zveřejňovat,“ napsal agent tajné služby v memorandu, které nyní uvolnil národní archív.

Další záznamy prokazují, že Bryans byl v kontaktu s britským ministrem zahraničí Lordem Halifaxem a britské tajné služby si nebyly jisté, jak moc ho ministerstvo podporuje. „Je to upovídaný a nediskrétní chlap zaujatý příběhem, který by na veřejnosti velmi pravděpodobně ministerstvo zahraničí ztrapnil,“ píše se v jedné ze zpráv.

Lonsdale-Bryans se snažil své plány prodiskutovat také s americkými představiteli, včetně generála Dwighta Eisenhowera. Britové pak museli dát Američanům na srozuměnou, že Bryans „je nespolehlivý, i když ne neloajální.“ Britské úřady proti Bryansovi nikdy nezakročily.

Před vyloděním byli v plánu poštovní holubi s matoucími údaji

Jiné dosud tajné záznamy, zveřejněné na základě zákona o svobodnému přístupu k informacím, naznačují, že britští špióni zvažovali během války nasadit před vyloděním spojenců v Normandii v roce 1944 poštovní holuby k rozšiřování dezinformací mezi Němci. Tajné služby měly plán vypustit ptáky za linií ve Francii s nepravdivými údaji o místu vylodění.

Holubi nakonec sloužili ve Francii k zjišťování důležitých informací. Angličané jich vypustili tisíce s dotazníky, které měly pomoct spojencům naplánovat budoucí akce. Zpátky se vrátila pouhá desetina ptáků.