Článek
Dokument podpořilo 551 ze 630 poslanců koalice i opozice, mezi nimi také zákonodárci pravicové populilstické ligy severu (LN). „Jsem šťasten, že vládní většina a opozice našly společnou řeč v otázce, která je pro budoucnost naší země tak důležitá,“ komentoval hlasování italský prezident Giorgio Napolitano.
Reformní smlouvu zatím neratifikovaly ČR a Švédsko. Irsko ji v červnu v referendu odmítlo. V Německu a Polsku parlamenty dokument už schválily a zbývá jen formalita - podpisy prezidentů.
Aby smlouva mohla vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat všech 27 členů EU. O řešení svízelné situace vyvolané irským Ne se intenzivně snaží francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země unii v tomto pololetí předsedá. Po Francii převezme předsednictví Česko.
| Lisabonská smlouva |
|---|
| Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné: |
| - posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí. |
| - umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity). |
| - zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí. |
| - díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů. |
| - vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku. |
| Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka. |
Přehled zemí, které smlouvu schválily
Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo (smlouvu zkoumá ústavní soud - stejně jako v ČR), Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Velká Británie