Dokument podpořilo 551 ze 630 poslanců koalice i opozice, mezi nimi také zákonodárci pravicové populilstické ligy severu (LN). „Jsem šťasten, že  vládní většina a opozice našly společnou řeč v otázce, která je pro budoucnost naší země tak důležitá,“ komentoval hlasování italský prezident Giorgio Napolitano.

Reformní smlouvu zatím neratifikovaly ČR a Švédsko. Irsko ji v červnu v referendu odmítlo. V Německu a Polsku parlamenty dokument už schválily a zbývá jen formalita - podpisy prezidentů.

Aby smlouva mohla vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat všech 27 členů EU. O řešení svízelné situace vyvolané irským Ne se intenzivně snaží francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země unii v tomto pololetí předsedá. Po Francii převezme předsednictví Česko.

Lisabonská smlouva
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.