Schůzky se zúčastnili šéfové států a vlád 43 zemí a představitelé řady mezinárodních organizací v čele s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Českou republiku zastupoval místopředseda vlády Alexandr Vondra. Ten českým novinářům řekl, že považuje vytvoření Unie pro Středomoří za důležitou iniciativu. "Dialog v oblasti Středomoří musíme vítat, je to v zájmu bezpečnosti Evropy, v zájmu ekonomického rozvoje oblasti," řekl.

Sarkozy s účastí celé EU nepočítal

Unie měla podle původních představ Sarkozyho zahrnovat jen středomořské země. Na naléhání Německa však do ní nakonec byla zapojena celá EU. Vondra k tomu řekl, že určité počáteční obavy severu, středu a východu EU z francouzské iniciativy se týkaly toho, aby na Středomořskou unii nebyly věnovány zdroje EU na úkor například východní politiky a Balkánu. Nakonec se podle něho podařilo v tomto bodu dosáhnout porozumění. Unie pro Středomoří také nebude použita jako páka na zastavení rozšiřování EU.

Vondra na jednání zastoupil předsedu vlády Mirka Topolánka, který v pátek účast odvolal s poukazem na osobní důvody. Slovensko zastupoval ministerský předseda Robert Fico.

Účastníci v závěrečném dokumentu obecně podpořili mírový proces na Blízkém východě, ale bez přímé zmínky o dvou státech (tedy vedle Izraele i Palestiny), a v obecné rovině zmínili i problematiku terorismu a lidských práv.

Na to, že dokument neklade dostatečný důraz na lidská práva, už předem upozorňovaly některé humanitární organizace a francouzský tisk otevřeně psal o "diktátorech" mezi účastníky summitu. Zvláštní pozornost přitom věnoval syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

Unie pro Středomoří se chce v praktické oblasti soustředit hlavně na očistu Středozemního moře, zlepšení námořního spojení, budování dálnic a železnic na jižní straně Středomoří, solární energetiku a vysoké školství.