Hlavní obsah

Vatikán chce pečlivěji zkoumat zázraky budoucích svatých

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

VATIKÁN

Vatikán zpřísnil podmínky pro prohlašování svatých a blahoslavených římskokatolické církve. Biskupové, kteří procesy připravují, mají být přísnější. K větší opatrnosti je Vatikán vyzývá zejména při prověřování možných zázraků, jimiž musí být každá žádost o blahořečení nebo svatořečení podložena. Vyplývá to z v pondělí zveřejněného dokumentu Svatého stolce.

Článek

Dokument nazvaný Sanktorum Mater o 86 stránkách schválil papež Benedikt XVI. a podepsal jej prefekt kongregace pro blahořečení a svatořečení kardinál José Saraiva Martins. Výnos nemá závazný charakter, spíše poradní.

Vatikán nabádá, aby proces svatořečení nebyl zahájen nejdříve pět let po smrti dotyčné osoby. To je chápáno jako formální návrat k praxi platné ještě před 20 lety. Pravidlo o minimálně pětiletém odstupu totiž v některých případech nerespektoval předchozí papež Jan Pavel II. Například u Matky Terezy byl proces svatořečení zahájen již tři roky po její smrti v roce 1997.

Avšak i v dalších případech se "některé aspekty prověřování zázraků ukázaly jako problematické", cituje agentura Ansa kardinála Martinse z jeho nedávného interview. Kardinál podle tohoto zdroje naznačil, že svatořečení některých bylo někdy urychlováno v zemích, které měl Jan Pavel II. navštívit. Od nynějška budou preferovány spíš země, které ještě nemají "své" svaté.

Papež Benedikt XVI.

Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Alois Ratzinger, se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu na Innu.

Ve čtrnácti letech se stal členem organizace Hitlerjugend a o dva roky později byl naverbován do dělostřelectva nacistické armády. Špatné zdraví ale nedovolilo jeho plné nasazení. Ratzinger zdůrazňuje, že do Hitlerovy mládeže stejně jako do armády musel proti své vůli.

Po skončení války se už mohl věnovat studiu teologie. Po absolvování studia v Mnichově působil na několika německých univerzitách. V roce 1977 se stal arcibiskupem mnichovským a freisingským.

Do papežského úřadu byl zvolen po smrti Jana Pavla II. v dubnu 2005. Jméno Benedikt (z latinského požehnaný) si vybral jako poctu papeže Benedikta XV. (sloužil pontifikát v době 1. světové války) a Svatého Benedikta z Nursie.

Komentátoři již dříve upozorňovali, že Jan Pavel II. za svého pontifikátu v zájmu oživení víry ve všech částech světa svatořečil snad více osob, než tak učinila katolická církev za celou svou dosavadní existenci. To ale podle některých názorů mělo jako druhotný efekt určitou "inflaci" svatých.

Reklama

Výběr článků

Načítám