Na zasedání parlamentu promluvil premiér Hashim Thaci i prezident Fatmir Sejdiu. Zdůraznili, že jde o historický moment a také ocenili podporu USA. Odvolávali se na plán vyjednavače OSN Marttiho Ahtisaariho, jímž se budou řídit, který však měl Kosovu přinést jen částečnou nezávislost. Důraz kladli na rovnoprávnost všech etnik na území Kosova s tím, že Kosovo bude nezávislý, demokratický a mnohonárodní stát. Kosovští poslanci schválili osamostatnění aklamací.

Kosovští Albánci v Prištině vítají vyhlášení nezávislosti. Kosovští Albánci v Prištině vítají vyhlášení nezávislosti. foto: Reuters/Oleg Popov

Od nedělního dopoledne kosovské orgány jednaly o přijetí deklarace o nezávislosti Kosova. Ráno premiér Hashim Thaci požádal předsedu sněmovny Jakupa Krasniqa o svolání mimořádného zasedání kosovského parlamentu.

Oslavy vyhlášení nezávislosti vyvrcholí v 18:30 vztyčením obelisku nezávislosti před prištinským Domem mládeže a sportu. Večer se na náměstí Matky Terezy uskuteční velký koncert zakončený ohňostrojem.

Vyhlášení se čekalo. Akt vyhlášení samostatného Kosova avizoval kosovský premiér už několik týdnů pro dny následující po volbě srbského prezidenta počátkem února.

Kosovo

Ani nesouhlas Srbska a Ruska ho neodradil. Krok předem nejprve podpořila přes odpor Bělehradu Evropská unie jako celek, i když někteří její členové v čele s Kyprem a Rumunskem měli výhrady.

Ve čtvrtek však diplomatické zdroje uvedly, že Unie nechá uznání nezávislosti Kosova na jednotlivých členských státech a nestanoví společný postup. Podobně se postupovalo i po vyhlášení nezávislosti Černé Hory.

Naopak ostře se proti nezávislosti Kosova od počátku staví Rusko, které opakovaně blokovalo přijetí jakékoliv rezoluce v Radě bezpečnosti OSN.

Jednání bez výsledků
Kosovo bylo od roku 1999, kdy NATO vojenskou silou donutilo režim Slobodana Miloševiče ukončit tažení proti místním povstalcům, pod správou OSN. Na jaře loňského roku představil zvláštní zmocněnec OSN pro Kosovo Martti Ahtisaari plán omezené samostatnosti provincie.
Návrh se do značné míry podobal Daytonské mírové smlouvě, která v roce 1995 oficiálně ukončila válku v Bosně. I v Kosovu měl podle Ahtisaariho návrhu vzniknout post vysokého představitele mezinárodního společenství, který by dohlížel na každodenní záležitosti. Kosovo mělo podle plánu mít také možnost užívat vlastní státní symboly včetně vlajky a hymny, vstoupit do OSN, uzavírat mezinárodní smlouvy a vytvořit si vlastní lehce vyzbrojené bezpečností síly.
Srbsko trvalo na zachování svrchovanosti nad provincií, kterou označuje za kolébku svého národa. Jednání o Ahtisaariho návrhu a jeho variacích se vlekla a nevedla k cíli.
Čtěte také:
Kořeny konfliktu v Kosovu sahají do 14. století
Vyhlášení nezávilosti Kosova završilo rozpad Jugoslávie
Václav Klaus nepodporuje uznání nezávislého Kosova

Moskva varuje, že změní přístup k Abcházii a Jižní OsetiiRusko v pátek varovalo, že změní svou politiku vůči separatistickým regionům v Gruzii, Abcházii a Jižní Osetii, pokud bude uznána nezávislost Kosova na Srbsku.

S odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura Interfax. Zda tím mělo na mysli uznání těchto mezinárodně neuznaných oblastí, úřad neupřesnil.

Kosovský premiér Hashim Thaci při vyhlašování deklarace o nezávilosti Kosovský premiér Hashim Thaci při vyhlašování deklarace o nezávilosti foto: Reuters/Stoyan Nenov

Gruzínské autonomní republiky Abcházie a Jižní Osetie od počátku 90. let minulého století usilují o odtržení od Gruzie a připojení k Rusku. Většina jejich obyvatel má ruské pasy. Údajná podpora jejich separatistických snah ze strany Moskvy je jedním z důvodů napjatých vztahů mezi Ruskem a Gruziíí.