Na posvěcení kosovské nezávislosti se podle nich nedávno dohodl americký prezident George W. Bush a německá kancléřka Angela Merkelová.

„Evropští úředníci řekli, že USA agresívně tlačí na Evropskou unii, aby se uznání Kosova nezdrželo ani o týden,“ napsal New York Times (NYT). Upozornil přitom, že zmínění činitelé EU si nepřáli být jmenováni, protože diplomatická jednání stále probíhají.

Čeká se už jen na volby v Srbsku

Albánci plánují vyhlásit nezávislost ihned po 3. únoru, kdy v Srbsku proběhne druhé kolo prezidentských voleb. Vše pečlivě koordinují s USA a klíčovými zeměmi Evropské unie. Kosovo neučiní nic bez Washingtonu a Bruselu. Žádné jednostranné akce,“ ujistil minulý týden kosovský premiér Hašim Thaci. Dodal zároveň, že nezávislost vyhlásí během několika týdnů.

„Koláč už je upečen, protože Američané nezávislost Kosovu slíbili,“ potvrdil nejmenovaný diplomat. „A kdyby Washington Kosovo uznal a Evropané nikoli, byla by to katastrofa.“

Tlaku velmocí uznat Kosovo se v EU stále vzpínají hlavně Španělsko, Slovensko, Rumunsko a Kypr, kterým nahánějí strach jejich vlastní menšiny. „Ale většina včetně Německa, Francie, Británie a Itálie plánuje uznat Kosovo bez ohledu na tyto disidentské státy,“ tvrdí diplomaté.

Kosovský deník Express však v pátek napsal, že s nezávislostí se bude muset zřejmě počkat do parlamentních volbách ve Španělsku, které se mají konat 9. března. Podle nejmenovaného člena vyjednávacího týmu kosovských Albánců o to požádala španělská vláda, která se obává posílení separatistických nálad v Baskicku.

Putin zve Bělehrad, aby kývl na plynovod

Srbsko obdrží pozvání na podpis dohody o vybudování plynovodu South Stream, mířícího přes Černé moře z Ruska do Evropy. Dohoda má být uzavřena 18. února v Bulharsku za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho protějšků z Bulharska, Itálie a Řecka.

Pokud Bělehrad kývne nabídce ruského petrolejářského gigantu Gazprom a bez výběrového řízení mu prodá svou ropnou a plynárenskou firmou NIS, Gazprom povede Srbskem severní větev plynovodu, jímž má proudit plyn do střední a západní Evropy. Srbové by tak rázem získali strategickou pozici na energetické šachovnici Evropy.

Tento plán vyvolal v EU poplach. Brusel vyzval Srbsko, aby v záležitosti nehledělo na politické spojenectví s Ruskem. „Evropská komise doufá, že prodej tak důležitého majetku, jako je srbská petrolejářská společnost, bude otevřený a vedený obchodními a ekonomickými zájmy,“ řekla podle stanice BBC mluvčí komise Krisztina Nagyová.