Huber byl už před sobotní volbou považován za hlavního favorita a Stoiberova koně, byť končící předseda žádné konkrétní doporučení ohledně svého nástupce delegátům CSU nedal. Do čela nejmocnější politické strany Bavorska byl vynesen ekonomický expert, jenž podle komentátorů dokáže s klidnou hlavou přestát i kritické situace.

Bavorský premiér a šéf CSU Edmund Stoiber (65) v sobotu oficiálně odstoupil z funkce předsedy zemské vlády, kterou vedl od května 1993. Za celou tuto dobu ve funkci nenavštívil Českou republiku - a to jako jedinou ze zemí sousedících s Bavorskem.

Stoiber cestu do Prahy ve funkci promarnil

"Pojedu-li kdy do Prahy, pak jedině s reprezentanty sudetských Němců," prohlašoval totiž v posledních letech pravidelně na sudetoněmeckých dnech za potlesku funkcionářů Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ačkoliv tvrdí, že Bavorsko má za sousedy "jen samé přátele", Praze adresoval ultimáta a ostré útoky.

Nabídl se jako moderátor přímého dialogu mezi odsunutými a českou vládou a zároveň odsoudil potvrzení platnosti čs. prezidentských dekretů českým parlamentem. Ocenil hlavně přístup českých katolických biskupů, kteří měli k dekretům výhrady.

Byli to poslanci jeho CSU, kdo v Europarlamentu hlasovali proti přijetí ČR do EU a jeho strana, dál žádá, aby každá německá delegace v Praze odsoudila odsun jako "bezprávný akt".

Nevyužil šance

Poválečný odsun Němců z Československa je pro něj "největší etnickou čistkou 20. století". Za provokaci považoval odhalení pomníku čs. prezidentovi Edvardu Benešovi před Černínským palácem v Praze v květnu 2005 a účast tehdejšího českého premiéra Jiřího Paroubka na akci označil za "porušení dobrých sousedských vztahů".

Stoiber, vystudovaný právník, odmítá uznat, že poválečný transfer německého obyvatelstva byl aktem mezinárodního práva, neboť byl po předchozích konzultacích na Postupimské konferenci v roce 1945 schválen s cílem, aby se v Evropě předešlo opětovným útokům na mír a demokracii.

Politik, jehož manželka Karin pochází od Karlových. Varů, za celých 14 let v úřadě "nevyužil ani jednu šanci k nápravě extrémně napjatých bavorsko-českých politických vztahů a důvodem napětí je patronát Bavorska nad odsunutými Němci", shrnul německý list Die Welt. Podle něj bude na Stoiberově nástupci Güntheru Becksteinovi, aby se snažil situaci změnit. Vůdce opoziční SPD v bavorském zemském sněmu Franz Maget však na pokrok ve vztazích nevěří, protože Beckstein by musel "najít odvahu změnit Stoiberovu politiku."

Poražený kandidát

Německá média soudí, že tak rychlý odchod z bavorské scény si Stoiber nepředstavoval. Má sice nabídku vést v EU komisi ke snížení byrokracie, ale zatím Stoiber v Bruselu nesedí.

V roce 2002 si např. vydupal u sesterské CDU právo kandidovat ve volbách proti kancléři Gerhardu Schröderovi (SPD). Boj prohrál a místo vedení opozice ve Spolkovém sněmu prchl zpátky do Bavor.

Kandidátem CDU/CSU na kancléře chtěl být Stoiber i v předčasných volbách v září 2005, ale Angela Markelová (CDU) byla silnější a stala se nakonec kancléřkou. Nabídla mu ekonomické superministerstvo, ale Stoiber zase volil ústup. Prý v duchu sloganu, že "nejkrásnější funkcí je křeslo předsedy bavorské vlády".

To už ale vyvolalo nespokojenost veřejnosti a kritici uvnitř CSU začali sílit. Letos v lednu si pak na "otce země" troufla i padesátiletá Gabriela Pauliová, řečená Krásná Gábi, zemská radová z Fürthu u Norimberka. Obvinila šéfa, že jeho úřad ji dal špiclovat a chtěla zmodernizovat stranu.

Žádala, aby předsedu CSU volili přímo členové a sama se o tuto funkci začala ucházet. Bylo to píchnutí do vosího hnízda. Stoiber se po poradě s nejbližšími rozhodl odejít a ustanovil dědice. A když Pauliová navrhla zavést dočasné manželství na 7 let a pak ho prodloužit, nebo automaticky ukončit, šli na barikády i katoličtí biskupové, kteří "doporučili" její vyloučení z CSU.

Maglev jako odkaz

Bavorsko je považováno za výkladní skříň hospodářství SRN. Jak ale nyní napsal deník Süddeutsche Zeitung, Stoiber žil z privatizace státních podílů ve firmách. Z takto získaných peněz látal díry v rozpočtu. I přesto vzrostl za jeho působení zemský dluh z 15 na 23 miliard eur.

Jako svůj dar Bavorsku schválil odcházející politik projekt magnetické dráhy (maglev) mezi hlavním nádražím v Mnichově a moderním letištěm F.J. Strausse. Proti se však postavilo město, okolní obce i někteří majitelé pozemků. A tak není vyloučeno, že bombastický projekt za dvě miliardy eur zůstane na papíře.