Hlavní obsah

Zohyzděná dívka má dostat obličej po mrtvé

Právo, Jan Kovařík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

WASHINGTON

"Chtěla bych se zamilovat, vdát se a mít děti," sní o svém životě Jacqueline Saburidová, pětadvacetiletá Američanka z Texasu. Její přání zní podle rakouského listu Kronen Zeitung docela normálně, ale mladá žena se ho už téměř vzdala - její obličej je pět let po dopravní nehodě nyní strašlivě zohyzděn.

Foto: Karla Fodorová
Článek

Nehodu přitom nezavinila: v plné jízdě do ní narazil opilý osmnáctiletý Reggie Stephey, vycházející hvězda amerického fotbalu na místní střední škole, který s přítelem celou noc slavil.

Z hořících trosek auta Jacqueline na poslední chvíli zachránili hasiči a pak o její život hodiny bojovali lékaři. Přežila, ale za krutou cenu - přišla o vlasy, uši, levé oko a o nos.

Desítky operací nepomohly

Ani padesát následných plastických operací jí zmrzačenou vizáž nenapravilo. Šanci na nový život jí nyní chce poskytnout tým amerických lékařů revoluční obličejovou operací, při níž by měla dostat tvář přenesenou z mrtvé ženy.

Aby jiné ušetřila podobného osudu, dala svou znetvořenou podobu do služeb boje proti dopravním nehodám a zejména proti alkoholu za volantem. Po celém Texasu šokuje řidiče plakát s Jacquelinou a textem "Ne každý, koho má na svědomí opilý řidič, zemře".

Jacquelina však už nechce jen strašit. "Chtěla bych konečně zase jít před dveře domu, aniž by se mě lidé zhrozili," prohlásila a doktor John Baker, ředitel plastické chirurgie z univerzitní kliniky v Louisville jí to má umožnit.

S týmem 16 specialistů jí chce transplantovat obličejovou tkáň z mrtvého člověka. Při operaci se přenesou z mrtvého i obličejové svaly i kůže nad nimi a na závěr jsou spojeny nervy. Baker již požádal o oficiální schválení operace a v příštích týdnech se tým chce sejít s dívkou a prohovořit operaci.

Operace s otazníky

Němečtí vědci se ale na záměr dívají skepticky. Připouštějí technickou proveditelnost, ale ptají se, zda vše, co je proveditelné, se také má a smí provést. Uvádějí případy, kdy byla pacientům přišita ruka, a oni ji po čase považovali za něco cizího.

Riedigerův kolega Karsten Gundlach poukazuje na chybějící mimiku obličeje - transplantovaný obličej bude jako maska, zcela bez výrazu.

Psycholog Michael Ehrenfeld zase varuje před "obrovským identifikačním problémem" - vlastní obličej je nezaměnitelný a v zrcadle se pacientka vůbec nepozná.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám