Hlavní obsah

Zapojení do operace Trvalá svoboda znamená i zabíjení

– PRAHA
Novinky, Břetislav Tureček, Právo

Pohyb ve zcela neznámém a zhusta nepřátelském prostředí, miny nastražené na hlídková vozidla cizích sil a také zabíjení místních lidí, občas i nevinných civilistů - i tak vypadá "protiteroristická operace" Trvalá svoboda, pro níž má být v jižním a východním Afghánistánu pod americkými veliteli nasazeno i 150 příslušníků českých speciálních sil.

Foto: archiv MJVM ve Zlíně

Velikonoční předvádění v muzeu.

Článek

"Cílem našich vojáků není zabíjet," řekl ve středu ministr obrany Miroslav Kostelka. "Ale v případě, že budou ohroženi na životech, tak zabíjet budou," dodal.

Příslušníci amerických komand, s nimiž v Afghánistánu v rámci Trvalé svobody spolupracují i speciální jednotky několika dalších zemí, ale hovoří i jednají jinak. "Jen za posledních pět týdnů jsme zabili tisíc lidí, většinou ze vzduchu, bombardováním letadly B-52," řekl koncem prosince listu The Washington Times seržant Ken Green.

A desítky mrtvých- koalicí vesměs označovaných ze teroristy z al-Kajdá a zbytky Tálibánu - zůstávají i po pozemních operacích.

O život přicházejí také civilisté

Afghánci ale nelibě nesou především smrt civilistů. Podle místního duchovního Ghuláma Rabbáního, který jinak podporuje prozápadní vládu Hamída Kárzaího, zahynulo při říjnovém náletu na "teroristy" v provincii Núristán šest vesničanů, včetně jeho dvou dětí. Rabbání však tvrdí, že mrtví byli okamžitě pohřbeni, a Američané tak civilní oběti zpochybňují. "Nemáme žádné důkazy a tihle chlapíci pak mohou tvrdit, že jsme zabili ženy a děti," řekl deníku The Christian Science Monitor major Jim Bradford.

Američané se však již museli omlouvat za několik útoků na vesničany, kdy například bombardovali svatebčany střílející na oslavu do vzduchu, či konvoj kmenových vůdců mířících na oficiální slavnost do Kábulu - tyto incidenty s desítkami obětí stavějí hráz mezi místní obyvatele a zahraniční oddíly a zpravodajské pracovníky.

Povstalci vědí o každém kroku cizinců

V bezpečí proto nejsou ani elitní komanda. "Jakmile vyjedeme ze základny, vidíme, jak si místní předávají světelné signály. Kdykoliv vjedeme do města, někdo začne troubit klaksonem. Nepřátelská špionáž ví o každém našem kroku," řekl listu The Washington Times důstojník z americké základny v jihoafghánském Gerešku.

Jeho slova dokreslují poznatky z 600 km vzdálené provincie Núristán, kde se před nedávným zátahem objevily letáky varující vesničany před spoluprací s Američany.

Gerilové výpady si tak již vyžádaly životy desítek zahraničních vojáků - většinou Američanů, avšak v listopadu zaznamenal prvního zabitého i 430členný kontingent Rumunů.

Výpady ozbrojenců jsou na denním pořádku. "Terénní vůz náhle vyletěl do vzduchu, jak pod ním explodovala mina nebo dálkově odpálená nálož," popsal deník The New York Times listopadový výjezd s americkým komandem. "Velitel předpokládal léčku a tak vojákům nařídil střílet po okolí. Tak vypadala typická příhoda v konfliktu, v němž je v Afghánistánu nasazeno 10 tisíc amerických vojáků."

Američané začínají rozlišovat teror a odboj

Některé odbojné oblasti se daří centrální afghánské vládě a OSN postupně pacifikovat, například v Gardejzu v provincii Paktijá probíhá odzbrojování. Američané však především mění taktiku a začínají připouštět, že ne všichni bojovníci hnutí odporu jsou teroristé. "Zločinci musejí být pohnáni k odpovědnosti, ale pro řadové ozbrojence chystáme možnost usmíření a zapojení do běžného života," řekl nedávno listu The Washington Post generál David Barno. Deník k tomu podotkl: "Vojenští činitelé USA přitom dosud rutinně zmiňovali Tálibán a al-Kajdá dohromady a za poslání amerických vojáků v Afghánistánu vždy označovali zabití či zadržení co nejvíce bojovníků obou skupin."

Guvernér provincie Kandahár Júsuf Paštun nedávno britské stanici BBC vysvětloval pohnutky mnoha bojovníků proti Američanům. "Nedělají to z lásky k Tálibánu a touhy po návratu hnutí k moci, ale protože není práce a oni za to dostávají zaplaceno."

Afghánce přitahují do armády ponožky a boty

Afghánská vláda za pomoci zahraničních instruktorů dává dohromady své ozbrojené síly, které by se rovněž měly snažit hnutí odporu eliminovat. I to má ale svá úskalí. Například policejní akademie v Kandaháru, která má každé dva měsíce vyškolit 300 až 400 mužů, se podle deníku The Christian Science Monitor potýká s negramotností frekventantů.

Vznikající armáda má ale zásadnější problémy. "Z dosud vycvičených devíti tisíc vojáků si jich asi polovina vzala boty a uniformu a dezertovala," řekl listu The Christian Science Monitor v prosinci afghánský generál Šér Karímí. Například vojín Barjalaj ostatně připustil, že do armády ho zlákaly právě "dobré uniformy, boty a ponožky". "O vojenství jsem nic nevěděl, ale pod americkým a britským výcvikem je to den ode dne lepší," řekl reportérce.

"Za spolupráci s cizinci do pekla"

Na stranu proamerické vlády přešly od pádu Tálibánu na podzim 2001 desítky velitelů regionálních milicí i kleriků a kmenových vůdců. Jejich spojenectví s Američany - a zanedlouho možná i Čechy - ale není po chuti zdaleka všem Afgháncům.

"Islám nám nedovoluje spolupracovat s nevěřícími, kteří bojují proti našim muslimským bratrům," řekl Institutu pro informování o válce a míru mulla Inzar Gul z Choustu nedaleko pákistánské hranice, kde jsou ozbrojené střety každodenní realitou. "Ti muslimové, kteří se na tom podílejí, si zasluhují jít do pekla," dodal klerik, který již také odmítl přečíst velmi důležitou posmrtnou modlitbu za místního vojáka, který se podílel na akci zvané Trvalá svoboda.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám