Hlavní obsah

USA odmítají zákaz kazetových bomb, prý z humanitárních důvodů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

DUBLIN/WASHINGTON

Spojené státy se neúčastní mezinárodní konferenci o zákazu kazetových bomb v Irském Dublinu. S jejich zákazem nesouhlasí. Podle nich by mohl ohrozit světovou bezpečnost a ohrozit účast amerických ozbrojených sil na humanitárních akcích se zeměmi, které by tuto dohodu podepsaly. Ve středu to ve Washingtonu řekl vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Stephen Mull.

Článek

Mull vysvětloval na tiskové konferenci novinářům, proč se Spojené státy neúčastní konference sta zemí v Dublinu, kde se jedná o zákazu kazetových bomb. Nepřijeli na ni ani Rusko a Čína, Indie, Pákistán a Izrael. Tyto země, které vyrábějí a používají nejvíce kazetových bomb, jejich zákaz odmítají, protože jde o velmi účinnou zbraň proti živé síle nepřítele. USA jsou ochotné jen regulovat jejich použití.

Přestože tyto země mají v Radě bezpečnosti OSN právo veta, USA se snaží zabránit vzniku takovéto dohody. Podle Mulla, by přijetí této smlouvy mohlo vést k tomu, že budou trestnímu stíhání vystaveny země, které smlouvu podepíší a budou spolupracovat s USA a dalšími státy, které se k zákazu nepřipojí.

Podle něj by to ohrozilo i humanitární akce americké armády, jaké nyní probíhají v Číně nebo v Barmě, protože při nich spojené státy nasazují armádní letadla a lodě válečného námořnictva, které bomby jinak také využívají.

Absurdní argumenty USA

Vojenský analytik organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch Marc Garlasco označil spojování humanitárních akcí americké armády s "chybným přístupem k tříštivé munici" za skandální. Podle Marka Hiznaye z Human Rights Watch jsou americké výhrady předčasné.

"Řada zemí se tu snaží tento problém vyřešit," řekl v telefonickém rozhovoru z Dublinu. "Kdyby na tom Spojeným státům opravdu záleželo, tak jsou zde a hájí své zájmy."

Kazetové bomby jsou zbraně s tříštivou submunicí. Otevřou se nad zemí a na velkém prostoru rozptýlí stovky malých tříštivých náloží. Část z nich ale po dopadu nemusí explodovat a vytvoří tak minové pole, které ještě dlouhá léta zraňuje a zabíjí civilisty. Jejich předchůdci se objevili už v druhé světové válce, kdy se standardní bomby omotávaly pásy kulometného střeliva.

Naposledy kazetové bomby nasadil Izrael v roce 2006 při bombardování Libanonu. Tehdy nevybuchlo asi 30 procent náloží, kterých podle OSN zůstalo na zemi asi milión.

Smlouva může omezit počet mrtvých a zraněných

V Dublinu se projednává návrh, který předpokládá zákaz výroby a užívání kazetových bomb a tříštivých granátů jakož i obchodování s nimi. Navrhuje také, aby nynější zásoby byly zlikvidovány do šesti let. Konečný dokument bude na začátku prosince v Oslu předložen k podpisu všem státům, včetně těch, které v Dublinu nejsou.

Cílem dublinské konference je dosáhnout jasné dohody, jež by měla stejný význam jako úmluva dosažená v Ottawě v roce 1997, která zakázala protipěchotní miny. Přestože se k ní země jako USA, Rusko a Čína nepřipojily, vedla dohoda k výraznému poklesu v užívání těchto min.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám