Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Svět pije stále víc. I kvůli Číně a Indii

Po celém světě se dnes vypije výrazně více alkoholu než v roce 1990. Silně k tomu přispívá rostoucí spotřeba v největších zemích světa, v Číně a v Indii. Na rostoucí problém světa s alkoholem upozornila studie, kterou zveřejnil britský lékařský časopis The Lancet a o níž informovaly listy The Guardian a Die Welt.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Svět pije stále víc. I kvůli Číně a Indii

Pokud se nic nestane, stoupne světová spotřeba alkoholu v příštím desetiletí o 17 procent na 7,6 litru alkoholu na osobu ročně. Za uplynulých třicet let konzumace alkoholu na osobu vzrostla o deset procent, z 5,9 litru v roce 1990 na 6,5 litru předloni. Autoři studie proto považují za nutná opatření, jako jsou zvýšení daní a zákaz reklam na alkohol.

V roce 2030 bude podle Lancetu pít alkohol polovina obyvatel zeměkoule a téměř čtvrtina se bude aspoň jednou měsíčně oddávat jeho nezřízené konzumaci. Číňané tou dobou překonají Američany i ve spotřebě na hlavu. Zatímco v Číně se v roce 2017 vypilo průměrně sedm litrů čistého alkoholu na osobu, v USA to bylo 10 litrů. Za jedenáct let budou čínští dospělí konzumovat deset litrů čistého alkoholu na osobu, zatímco Američané „jen“ devět a půl litru.

Není jasné, zda Číňané někdy dostihnou Moldavsko, jednu z nejchudších zemí Evropy, která v konzumaci alkoholu spolehlivě vede (přes 17 litrů). Ale už nynější údaje pro Čínu představují nárůst o 70 procent proti roku 1990.

Ještě dramatičtější je nárůst v Indii, kde se průměrná spotřeba alkoholu za posledních třicet let zvýšila dvojnásobně. I když v Indii pije menší procent populace (44 procent mužů a 22 procent žen), spotřeba na hlavu tam není o moc menší než v Číně: činí šest litrů ročně. Do roku 2030 se tam navíc čeká nárůst o dalších 50 procent.

V Česku je spotřeba asi 14 litrů na osobu na rok.

Doplácejí na to stamiliony

„Před rokem 1990 se většina alkoholu spotřebovala v zemích s vysokými příjmy, přičemž nejvyšší úrovně konzumace byly zaznamenány v Evropě. Tento vzorec se však výrazně změnil vzhledem k výrazné redukci ve východní Evropě a k rozsáhlému nárůstu v zemích se středními příjmy, jako jsou Čína, Indie a Vietnam,“ upozornil vedoucí autor studie Jakob Manthey z ústavu pro klinickou psychologii a psychoterapii v Drážďanech.

Alkohol má přitom řadu záporných dopadů na zdraví. Světově jimi trpí 283 milionů lidí. Mezi postiženými je téměř šest sedmin mužů (237 milionů).

Nejvíce je postižena Evropa, kde choroby spjaté s alkoholem postihují 15 procent mužů a 3,5 procenta žen. Severní Amerika má o něco menší problém s pijáctvím mužů, ale větší u žen. Nejméně jsou postiženy islámský Blízký východ a severní Afrika.

Spotřeba alkoholu na hlavu tam nepřesahuje litr na osobu. V Kuvajtu připadá na osobu jen asi 0,005 litru ročně. Nejvyšší spotřeba je stále ve střední a východní Evropě, i když i tam nyní stagnuje, či dokonce klesá.

Celosvětově se 45 procent alkoholu konzumuje ve formě pálenek, 15 procent prostřednictvím piva a jen dvanáct procent skrze víno. Světová spotřeba vzrostla od roku 1990 o plných 70 procent, nárůst konzumace na hlavu je ale nižší proto, že v téže době se počet lidí zvýšil o polovinu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků