Článek
Ponteová srbským úřadům vyčítá, že nevydaly ke stíhání zejména bývalého vůdce Radovana Karadžice a armádního velitele Ratka Mladiče. To, že nebyli dosud zadrženi, označila za skandální.
"V roce 2005 bude desetileté výročí genocidy ve Srebrenici, uzavření smluv v Daytonu a vznesení žaloby vůči Karadžičovi a Mladičovi," řekla doslova před Radou bezpečnosti OSN.
"Když už nemůže mezinárodní společenství předcházet genocidě, mělo by se přinejmenším snažit nejhorší zločiny trestat," doplnila.
Výčitky byly směřovány jak Chorvatsku, tak Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině. Nejvíce zaznívaly ale vůči Srbsku. Tamní premiér Vojislav Koštunica už v minulosti oznámil, že hledané osoby zatýkat nebude.
Masakr ve Srebrenici
- muslimskou enklávu na východě Bosny v létě 1995 obsadila bosenskosrbská vojska - povraždila zhruba osm tisíc mužů a chlapců
- oblast byla vyhlášená za bezpečnou zónu OSN - vraždění přihlíželi nizozemští příslušníci mezinárodních sil
- Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil incident za genocidu
- ICTY obvinil z odpovědnosti předáka Radovana Karadžiče a velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče. Ti stále unikají spravedlnosti.
Zdroj ČTK
ICTY by měl podle plánu všechny kauzy ukončit do roku 2008. Velká část hlavních viníků se do Haagu, kde soud sídlí, zatím vůbec nedostala.
