Hlavní obsah

Sedm let se vědělo, že bejrútský přístav může vyletět do povětří

Podle oficiálního vyjádření libanonských úřadů stojí za ničivým výbuchem v bejrútském přístavu, který si vyžádal podle poslední bilance 135 mrtvých a přes 5000 zraněných, 2750 tun dusičnanu amonného uloženého ve skladu číslo 12. Podle stanice Al-Džazíra byl ledek v přístavu už od roku 2013 a celní správa bez větší odezvy několik let na nebezpečnou chemikálii upozorňovala.

Sedm let se vědělo, že bejrútský přístav může vyletět do povětří

Zatím provedené vyšetřování ukazuje, že za výbuchem stojí nedbalost, kdy se s uskladněným ledkem nic nedělalo navzdory varováním, že hrozí nebezpečí výbuchu. Před půl rokem inspekční tým varoval, že pokud nebude dusičnan amonný odvezen, mohl by „vyhodit do vzduchu celý Bejrút”,  uvedl zdroj agentury Reuters napojený na správu přístavu. Byl skladován bez potřebných bezpečnostních opatření.

„Je to nedbalost,” řekl agentuře jiný oficiální zdroj a dodal, že se otázka bezpečnosti uložení materiálu dostala před několik komisí a soudců, ale  „nic se neudělalo”.

Hořet začalo v úterý ve skladu číslo 9, odkud se požár rozšířil do skladu číslo 12, kde byl ledek.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Exploze smetla nevěstu při svatebním focení v Bejrútu

Video: Reuters

Bizarní příběh 

Jak se vlastně obří množství dusičnanu amonného do přístavu dostalo? Příběh, který stojí za úterní katastrofou, začal v září roku 2013. Tehdy musela ruská nákladní loď Rhosus plující pod moldavskou vlajkou z Gruzie do Mosambiku zakotvit kvůli technickým problémům v Bejrútském přístavu.

Libanonské úřady zakázaly lodi odplout a loď pak opustila posádka a přestali se o ni starat i majitelé. Úřady ji proto nechaly vyložit a kompletní náklad ledku uložit ve skladu číslo 12.

Nákladní loď Rhosus

O několik měsíců později tehdejší ředitel celní správy Shafik Merhi zaslal dopis nejmenovanému soudci, ve kterém se ptal, co s nebezpečným nákladem udělat. Celníci tehdy navrhovali tři možnosti: prodat dusičnan amonný do ciziny, předat ho libanonské armádě nebo prodat soukromé libanonské společnosti zabývající se výrobou výbušnin.

Varování před nebezpečím zůstalo bez odezvy

Jenže dopis z 27. června 2014 nenašel u libanonských úřadů odezvu. Podobnou žádost proto celní správa poslala ještě 5. prosince 2014, 6. května 2015, 20. května 2016, 13. října 2016 a 27. října 2017.

Z jednoho z dopisů psaného v roce 2016 vyplývá, že celní správa si byla vědoma nebezpečnosti uskladněného nákladu z lodi Rhosus.

„S ohledem na vážné nebezpečí uskladnění tohoto zboží ve skladu v nevyhovujících klimatických podmínkách znovu potvrzujeme naši žádost o pověření námořní agentury okamžitě reexportovat toto zboží, abychom zachovali bezpečnost přístavu a těch, kteří v něm pracují,“ stálo v žádosti.

V říjnu 2017 na nebezpečný náklad upozorňoval už nový šéf libanonské celní správy Badri Daher. Naléhal na soudce, aby neodkladně dospěli k závěru, co s dusičnanem amonným udělat s ohledem na „nebezpečí, které představuje ponechání tohoto zboží ve skladu“.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Letecké záběry nad místem výbuchu v Bejrútu

Video: AP

Všechny tyto žádosti však zůstaly bez odezvy a o tom, co se stane s téměř 3000 tisíci tunami nebezpečného materiálu, nejevily krom celníků až do 5. srpna letošního roku úřady zájem.

Nyní libanonský premiér Hassan Diab i prezident Michel Aoun přislíbili „nejpřísnější potrestání“ viníků, první závěry vyšetřovací komise by měly být k dispozici do pěti dnů.

Epicentrum výbuchu jako symbol korupce

Přístav, ve kterém došlo k výbuchu, je pro mnohé symbolem korupce. Kritiky libanonské vlády je přezdíván „Jeskyně Ali Baby a čtyřiceti loupežníků“. Mnozí pak výbuch vidí jako nepřímý důsledek nekalých praktik, které se v přístavu odehrávaly.

„Bejrút je pryč a ti, co vládli této zemi po desetiletí, se z toho nesmí dostat,“ uvedla politická aktivistka Rima Majedová. „Jsou to kriminálníci a tohle je dost možná největší z jejich zločinů,“ dodala.

V přístavu totiž bylo ukradeno během let mnoho zboží, kritici ovšem namítají, že mnohé zboží bylo pouze hlášeno jako kradené. Ve skutečnosti mělo jít o fingované krádeže, aby se majitelé vyhnuli placení milionů dolarů na daních. Pro zboží si tak chodili jako pro poklady do legendární Ali Babovy jeskyně.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků