Článek
Ruský prezident Vladimír Putin se ve čtvrtek k ratifikaci protokolu nevyjádřil, což experti shodně pokládají za předzvěst, že ani na pátečním summitu Evropské unie a Ruska předání protokolu k ratifikaci neoznámí.
"Protokol není vědecky podložen," konstatovala zpráva Putinových poradců z počátku tohoto týdne s tím, že jeho zavedení by poškodilo ruské ekonomické zájmy.
"Je to mrtvá smlouva, pokus o zavedení mezinárodního gulagu či Osvětimi," tvrdě prohlásil hlavní ekologický poradce Andrej Ilarionov včera v Petrohradu.
Ratifikovalo už 180 zemí
Kjótský protokol z roku 1997 již ratifikovalo na 180 států, ty však dohromady ještě nepředstavují 55 procent světových emisí, potřebných k tomu, aby dohoda vstoupila v platnost.
Poté, co USA jako největší znečišťovatel s 23 procenty ratifikaci s nástupem prezidenta George W. Bushe odmítly, stalo se Rusko a jeho 17, 5 procenta klíčovým.
Putin s ratifikací kličkuje už dva roky - loni na podzim ji slíbil "dříve než do roka", později ale svým výmluvným mlčením k protichůdným prohlášením svého týmu naznačil, že problém nepovažuje za významný.
Protokol pro Moskvu příznivý
Protokol je přitom pro současné Rusko poměrně příznivý - vinou propadu ekonomiky po rozpadu SSSR své emise nemusí dále snižovat a mělo by dokonce možnost nevyčerpaný limit prodávat jiným znečišťovatelům.
Moskva ale chce během deseti let dosáhnout zdvojnásobení ruského národního důchodu a podnikatelské kruhy soudí, že bez zvýšení emisí by se to nepodařilo.
Ozývají se i hlasy, že určité globální oteplení v důsledku skleníkového efektu by Rusku prospělo, protože by odtlačilo výš na sever hranici obdělávatelné půdy, umožnilo všestranné využívání takto získaných oblastí a zejména usnadnilo život lidem na severu.
