Článek
Indie prohlásila, že podobné návrhy by měly být projednávány v otevřeném dialogu. "Nemáme pocit, že otázka Džammú a Kašmíru patří k těm, které by bylo možné projednávat ve sdělovacích prostředcích," řekl mluvčí indického ministerstva zahraničí Navtedž Sarna. "Takže pokud existují nějaké návrhy, měly by být předloženy oficiální cestou," dodal.
Islamisté v Pákistánu proti
"Je to úplné obrácení směru politiky Pákistánu v Kašmíru od vyhlášení nezávislosti," řekl viceprezident aliance šesti islamistických stran Hafíz Hussajn Ahmed. "Ať jsou návrhy jakékoli, měl by je (Mušaraf) předložit parlamentu. Nemyslím si, že by Mušarafův návrh byl v zájmu Pákistánu na Kašmířanů."
Mušaraf přitom navrhl několik možných řešení: demilitarizovat celý Kašmír a udělit mu autonomii, spravovat ho společně s Indií nebo rozdělit Kašmír na indickou a pákistánskou část a údolí mezi nimi svěřit OSN.
Stávající návrhy Mušaraf odmítl
Mušarafova iniciativa je překvapením pro celou zemi. Prezident při jejím zveřejnění současně konstatoval, že není reálné uspořádat o Kašmíru referendum, jak navrhovala pákistánská vláda.
Za nepřijatelný označil návrh Indie, která chce ze současné kašmírské linie mezi oběma státy učinit stálou hranici. Demarkační linie mezi Pákistánem a Indií byla vymezena po indicko-pákistánské válce z let 1947-1948. Ani jedna země ji jako hranici neuznala. Nyní je sporné území rozděleno na části, jež spravují odděleně Pákistán a Indie. Obě země si však dělají nárok na celý Kašmír a navrhují rozdílná řešení sporu.
V Kašmíru žijí hlavně muslimové a Islámábád vždy chtěl, aby obyvatelé rozhodli v referendu o tom, zda se připojí k muslimskému Pákistánu či hinduistické Indii. Dillí viní Islámábád z vojenské a výcvikové podpory muslimských separatistů, zatímco Islámábád separatisty označuje termínem bojovníci za svobodu a přiznává jen jejich morální podporu.