Článek
To, že skončí po hádce se svou ženou v tajném vězení CIA v Afghánistánu, si Chálid Masrí nepředstavoval ani v nejdivočejším snu. Ve vzteku nastupoval na Silvestra 2003 ve městě Neu Ulm do turistického autobusu směřujícího do makedonské metropole Skopje. Dostal se však jen na srbsko-makedonskou hranici, kde mu celníci podrobně prozkoumali pas a poté ho neznámí muži v oblecích odvlekli do hotelu.
Agenti, kteří si ho spletli s mužem z listiny hledaných teroristů, se stále vyptávali, co ví o al-Kajdá. Masrí opakoval, že nic, a když se chystal z pokoje odejít, namířený revolver jednoho z mužů to překazil. Po třiadvaceti dnech ho převezli na neznámé letiště, kde ho svlékli donaha a zbili. V letadle ho uspali injekcí do ramene.
Drželi ho u Kábulu
Masrí se ocitl v chladné a špinavé cele. Spoluvězni mu prozradili, že je v Afghánistánu, ve straré cihelně na severu Kábulu. Neustále ho vyslýchali maskovaní muži, z nichž jednoho podle přízvuku považoval za Američana. Únosci mu prozradili, že je na opuštěném místě, a obvinili ho, že je vysoce postaveným činitelem al-Kajdá. "Když tady zemřeš, pohřbíme tě a nikdo se nic nedozví," řekl mu jeden z nich. V březnu 2004 zahájil hladovku, a když už nevydržel stát na nohou, věznitelé k němu přivolali lékaře. Začali ho vyživovat infúzemi.
Jednoho dne ho začal vyslýchat v němčině muž, který se mu představil jako Sam. Znovu se ho vyptával na kontakty s teroristy, zajímal ho vztah s jedním ze strůjců teroru z 11. září 2001 Muhammadem Attou. Libanonec s německým pasem ale stále opakoval, že prostě nic neví.
Sam ho potom s dalšími agenty doprovázel v letadle. Po přistání Masrího se zavázanýma očima posadili ho autobusu a jeli s ním dalších sedm hodin, až se ocitli v Albánii. Rozvázali mu oči a řekli: "Běž!" Po několika dnech se dostal na albánsko - makedonskou hranici a 29. května 2004 se ocitl před dveřmi svého bytu v Ulmu.
Jeho skandální anabáze, o které podle médií věděl od Američanů kancléřský úřad, ministerstvo vnitra a zahraničí, mnichovská prokuratura a také devět poslanců Spolkového sněmu pro kontrolu tajných služeb, neměla nikdy vyjít na veřejné světlo.
