Hlavní obsah
Roztrhané složky Stasi. Foto: Profimedia.cz

Němci schválili kontroverzní reformu archivů Stasi a prodloužili lustrace

Německý Spolkový sněm ve čtvrtek schválil rozsáhlou reformu archivů východoněmecké tajné policie Stasi. Úřad pro dokumentaci činnosti Stasi (BStU), který je dosud spravoval, ztratí některé své kompetence a dokumenty převezme Spolkový archiv. Parlament ve čtvrtek rovněž podle očekávání do roku 2030 prodloužil lhůtu, do kdy se bude prověřovat, zda politici či státní úředníci v minulosti pro Stasi nepracovali.

Roztrhané složky Stasi. Foto: Profimedia.cz
Němci schválili kontroverzní reformu archivů Stasi a prodloužili lustrace

BStU spravuje archivy tajné policie od roku 1990. Jeho fungování je přitom podle agentury DPA ve světě a ve střední Evropě často označováno za vzor pro práci s komunistickou minulostí.

Návrh zákona, který ve čtvrtek hladce prošel díky zástupcům vládní koalice a liberálů (FDP), značně omezí působnost BStU ve prospěch Spolkového archivu. Do něj se také přesune stoh textových dokumentů vysoký 111 kilometrů, 1,8 milionu fotografií, 34 000 zvukových a obrazových nahrávek a 15 000 pytlů skartovaných dokumentů, které se tajné policii nepodařilo při pádu komunistického režimu zničit úplně.

Podle současného šéfa BStU Rolanda Jahna umožní převod co nejrychlejší digitalizaci dokumentů. Jedině tak podle něj budou moci sloužit jako připomínka historie i dalším generacím. Řada z nich je přitom ve velice špatném stavu. „Chceme archiv přizpůsobit budoucnosti a celkově posílit práci s historickou pamětí,” obhajovala návrh také vládní konzervativní poslankyně Elisabeth Motschmannová.

Někteří se také obávají toho, že reforma ztíží Němcům možnost vyhledat své osobní spisy

Společnosti, které sdružují bývalé disidenty, však proti změně protestují. Historik Hubertus Knabe, který dříve vedl berlínský památník obětí stalinismu a komunistického režimu, v reformě vidí „rozklad největší instituce, která kriticky reflektovala NDR”. V rozhovoru s deníkem Bild rovněž uvedl, že roční rozpočet BStU ve výši 100 milionů eur (2,58 miliardy korun), je zřejmě pro některé politiky příliš vysoký.

Bývalí disidenti se rovněž obávají možných budoucích politických zásahů do studia archivů tajné policie ve snaze zabránit zveřejnění nepohodlných spisů. BStU je dnes zcela nezávislou institucí, po reformě by však úřad měli řídit vládou jmenovaní funkcionáři.

Debata kolem reformy archivu se dotýká také některých rozporů mezi takzvanými Ossis a Wessis, tedy obyvateli bývalého východního a západního Německa. ”Problém je, že v téhle zemi a v tomhle parlamentu to jsou vždycky západní Němci, kteří rozhodují o tom, jakým způsobem by měli východní Němci zacházet se svou minulostí,” uvedla jedna z poslankyň strany Levice (Die Linke). Odkazovala tím na skutečnost, že v Bundestagu dominují zástupci západního Německa, které je větší a má větší počet obyvatel.

Někteří se také obávají toho, že reforma ztíží Němcům možnost vyhledat své osobní spisy. Zatímco BStU měla 12 poboček, nově jich bude jen pět, v každé zemi bývalého východního Německa jedna. Jen za rok 2018 požádalo o nahlédnutí do svého spisu 45 000 lidí, od roku 1990 bylo žádostí celkem 3,3 milionu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků