Článek
V nedělním druhém, rozhodujícím kole parlamentních voleb musí získat jasnou většinu v 577členném Národním shromáždění. Výsledky prvního kola i následné průzkumy nasvědčují, že je na nejlepší cestě k cíli.
Podle sondáže agentury OpinionWay by Macronovo centristické hnutí Republika v pohybu (REM) se spojenci mohlo obsadit až 470 křesel. To je ještě lepší prognóza než odhady po prvním kole: ty REM přisuzovaly v lepším případě 445 mandátů.
Schytal už nejedno vejce
Pokud se předpovědi potvrdí, bude moci nejmladší, teprve 39letý prezident ve francouzské historii odstartovat své reformní tažení, které kvůli odporu některých vládních kolegů nedokázal rozběhnout jako ministr hospodářství bývalé vlády socialistického prezidenta Hollanda.
Macron, někdejší investiční bankéř, hodlá zliberalizovat pracovní zákonodárství, čehož chce docílit zrychlenou procedurou v podobě vládních dekretů. To je obzvlášť citlivý plán, protože opatření se zřejmě neobejde bez propouštění. A u odborů a stoupenců se Macron v minulosti nezapsal nejlépe – schytal už nejedno vejce. I dekrety musejí nakonec posvětit poslanci.
V úmyslu má rovněž prosadit zákon o morálce a etice v politice, který má vymýtit nešvary v podobě zaměstnávání příbuzných ve státních orgánech a hromadění funkcí. Paradoxně první z jmenovaných nepravostí mu zjevně dopomohla do Elysejského paláce, když na ni „dojel“ dřívější favorit nedávných prezidentských voleb, konzervativec François Fillon.
Macron chce také trvale posílit pravomoci bezpečnostních složek v boji proti terorismu. Výjimečné kompetence silových složek stojí jen na opakovaně prodlužovaném výjimečném stavu, který vláda vyhlásila po předloňském krvavém masakru v pařížském klubu Bataclan.
V zahraniční politice razí Macron linii hlubší evropské integrace, podobně jako předchozí francouzské administrativy. Stejně tak prosazuje kroky proti „sociálnímu dumpingu“ ze strany zemí střední a východní Evropy, konkrétně při vysílání pracovníků do zahraničí.
Očekávané drtivé vítězství Macronova REM v parlamentních volbách by stvrdilo pád tradičních velkých politických stran – neogaullistů (republikánů) a socialistů, kteří se v uplynulých desetiletích střídali u kormidla.
Nevyzpytatelný většinový systém
Republikáni podle posledního průzkumu mají vyhlídky na 70, maximálně 90 křesel v Národním shromáždění (dosud mají přes 215). Socialisté jsou na tom ještě hůř: z dosavadních 314 se asi propadnou na 30 až 35.
Krajně pravicové Národní frontě (FN) Marine Le Penové přisuzuje anketa nanejvýš pět mandátů (namísto dosavadních dvou), ačkoli je strana v procentuálním vyjádření mnohem silnější. Může za to neúprosný většinový volební systém, který velké zvýhodňuje, zatímco malé odsouvá na periferii.
Nástrahy většinového systému ale číhají i na silné. Vyprávět o tom mohou neogaullisté, kteří měli v roce 1997 „našlápnuto“ po prvním kole k jasnému vítězství, podobně jako nyní REM. Nakonec nečekaně zvítězili socialisté.
Protože se to nyní hemží výzvami poražených kandidátů z prvního kola nepřipustit absolutní moc Macrona, nelze překvapení zcela vyloučit.