Hlavní obsah
Děsivé srovnání pohledů na část Nízkých Tater. Fotografie dělí jedenáct let. Foto: Foto archiv, Právo

Lesy v Tatrách likvidují hladové pily

Ochránci životního prostředí žádají slovenskou vládu, aby ochránila cenné lesní porosty před plundrováním. Nízkým Tatrám totiž hrozí masívní odlesnění. Tak dramaticky alespoň vidí situaci ochranáři a nevládní organizace.

Děsivé srovnání pohledů na část Nízkých Tater. Fotografie dělí jedenáct let. Foto: Foto archiv, Právo
Lesy v Tatrách likvidují hladové pily

„Už nyní lze konstatovat, že zásahy v Nízkých Tatrách způsobily jednu z největších ekologických katastrof na Slovensku za posledních sto let,“ shrnuli v prohlášení.

Masivní těžba dřeva se podle signatářů výzvy týká kromě Nízkých také Vysokých Tater, Velké a Malé Fatry a Muránské planiny. Odlesnění značných ploch podle nich vedlo k povodním a ohrozilo chráněné druhy živočichů. Signatáři vyzvali vládu, aby konečně zasáhla a ochránila přírodní bohatství země.

Ani národní park není zárukou

„Masivní těžba a zřizování lesních cest způsobuje postupnou devastaci horských porostů. Spolu s nimi ztrácíme i jedinečné přírodní a kulturní dědictví Slovenska. Zvyšujeme tím riziko povodní, ničíme biologickou rozmanitost a charakteristický ráz krajiny, a tím snižujeme i turistický potenciál regionů,“ upozornil Erik Baláž, ekolog a signatář výzvy.

Spolu s lesy ztrácíme i jedinečné přírodní a kulturní dědictví Slovenska ekolog
Erik Baláž

Nejcennější lesy by měly být podle ochranářů zařazeny do přírodních rezervací s nejpřísnějším režimem ochrany. „Národní park nezaručuje zachování těchto lesů. Za poslední dvě dekády zasáhla těžba tisíce hektarů nejcennějších porostů včetně 105 hektarů pralesů,“ konstatoval Marián Jasík, lesník a bývalý ředitel správy Národního parku Nízké Tatry. V národních parcích by se podle něj vůbec nemělo dřevo komerčně těžit, neměly by se tam stavět sjezdovky a další.

Tomáš Ferenčák, mluvčí ministerstva životního prostředí, namítá, že resort může prostřednictvím státní ochrany přírody zabránit těžbě pouze v bezzásahových zónách, tedy v lesích s nejvyšším stupněm ochrany, kde své možnosti také využívá.

„Faktem je, že jde o malé procento lesů,“ připustil. „Současná situace nám není lhostejná a hledáme způsoby, jak posilnit režim ochrany přírody a dosah resortu v chráněných oblastech,“ dodal.

Dvě smrště za desetiletí
V roce 2004 zničila vichřice o rychlosti až 200 km v hodině přes 12 tisíc hektarů lesa
Další kalamita postihla Tatry, Horehroní a Oravu v roce 2014
Tehdy padlo asi sto tisíc stromů, převážně smrků
Ve zničených lesích se rozmohl lýkožrout, ten poškodil další tisícovky stromů

Správa národního parku Nízké Tatry připouští, že když větrná kalamita „pokosí“ velké množství stromů, celkový plánovaný objem těžby se překročí. Zákon však lesníkům přikazuje, aby kalamitní dřevo vytěžili, aby se v lesích nerozmnožili škůdci. Velké kalamity postihly Nízké Tatry také v roce 2004 a 2014.

Ochranáři však kriticky upozorňují, že po kalamitě lesníci netěží pouze popadané stromy, ale v mnoha případech kácejí i ty, které vichřici přežily.

„Vytěžit tak velké plochy je neskutečná chyba. Dojde k erozi, ničí se půda a lidským snažením už nikdy nedosáhneme takového lesa, jak by to udělala příroda,“ shrnul následky zakladatel sdružení na ochranu lesů VLK Juraj Lukáč.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků