Hlavní obsah

Kazachstán požaduje provizi za kosmické lety z Bajkonuru

– ASTANA
Právo, Eva Vlčková

Klání o nové podmínky pronájmu kazašského kosmodromu Bajkonur Rusku vrcholí v těchto dnech za účasti hlav obou států -Nursultana Nazarbajeva a Vladimíra Putina - v kazašské Astaně.

Foto: Petr Mráček

Petr Kocman v divadle Gong

Článek

Kazachstán chce buď desetiprocentní podíl ze zisku z komerčních letů ruských kosmických lodí startujících z Bajkonuru, anebo zvýší Rusku roční platby za užívání kosmodromu z dosavadních 115 miliónů dolarů (2,9 miliardy korun) na 200 miliónů.

Moskva na oplátku požaduje prodloužení nájmu nikoliv o dříve dohodnutých 30 let, nýbrž o padesát.

Změnu dosavadní smlouvy si podle Kazachstánu vyžádala nová ekonomická situace: zatímco dosud Astana umořovala zisky z Bajkonuru svůj národní dluh vůči Rusku, nyní by jí měly začít téci reálné peníze.

"V původní smlouvě nejsou zakotvené dividendy za komerční lety," prohlásil kazašský ministr zahraničí Kazymžomart Tokajev, podle nějž má z nich přitom Rusko "roční zisk ve výši až miliardy dolarů". Podle Tokajeva má proto Kazachstán legitimní nárok na desetiprocentní provizi ze zisku z komerčních letů.

Enkláva ruských zákonů

"Nevyřešenou otázkou zůstává i ochrana životního prostředí," upozornil dále šéf úřadu kazašského prezidenta Jeržan Utembajev. "Havárie, které se tu čas od času stávají, nesmějí ohrožovat místní obyvatele," dodal.

Astaně ovšem nejde jen o peníze - ve hře je i změna právního statusu Bajkonuru. Nyní je totiž městečko fakticky enklávou žijící podle ruských zákonů.

Kromě zmíněných 115 miliónů dolarů platí Rusko za provozní náklady Bajkonuru ročně kolem 30 miliónů dolarů.

Podle údajů ruského Nejvyššího kontrolního úřadu se však v letech 2001-2 kvůli nedostatečnému financování snížil počet startů z kosmodromu o dvě třetiny (ze 71 na 24): tím ovšem klesla efektivita využívání jeho drahé infrastruktury - z pronajatých dvanácti odpalovacích ramp je nyní v provozu jen sedm.

Ivanov podporuje starty z Plesecku

Moskva vzhledem k různým otazníkům kolem Bajkonuru tlačí na rozvoj vlastního ruského kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti. Podle ruského ministra obrany Sergeje Ivanova by odtud měly časem startovat do vesmíru všechny ruské rakety.

"Potřebujeme vlastní volný přístup do kosmu", řekl loni v říjnu po návštěvě Plesecku Ivanov s tím, že výhledově by pak Rusko mohlo od nájmu Bajkonuru upustit. Šéf Rosaviakosmosu Jurij Koptěv to ale označil za předčasnou myšlenku: "Kdosi mylně informuje ministra o technických parametrech obou kosmodromů", reagoval tehdy lakonicky.

Moskva již zahájila v Plesecku výstavbu odpalovací rampy pro nové modulové rakety Angara-5A. První start by se měl uskutečnit v příštím roce. O "Angaru" má zájem i Astana, která je připravena podílet se na výstavbě rampy pro Angaru na Bajkonuru 200 milióny dolarů.

Odejdou Rusové do Jižní Ameriky?

Rusko má ale ještě třetí želízko v ohni: spolu s Francií rozšiřuje kosmodrom u Kourou ve Francouzské Guyaně, z níž by měly od roku 2006 startovat ruské rakety Sojuz ke komerčním letům.

Blízkost rovníku umožní ruským raketám vynášet z Kourou na vyšší oběžnou dráhu kolem Země těžší náklady ve srovnání se starty z Bajkonuru. Projekt za 314 miliónů eur (přes 10 miliard korun) schválila v květnu Evropská kosmická agentura.

Reklama

Výběr článků

Načítám