Hlavní obsah
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Foto: Francois Lenoir, Reuters

K navýšení plateb do společného unijního rozpočtu vyzval v pondělí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker sedmadvacet členských státu EU. V bruselské kase totiž budou po brexitu chybět podle jeho slov „miliardy eur“.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Foto: Francois Lenoir, Reuters
Juncker: Finance EU potřebují injekci

Juncker to prohlásil na úvod dvoudenní konference o budoucím víceletém finančním rámci EU pro roky 2021–2027. Evropský rozpočet bude muset, pokud bude chtít Unie po odchodu Británie zvládnout všechny své stávající i budoucí priority, být vyšší než stávající jedno procento evropského hrubého domácího produktu (HDP), upozornil dále Juncker.

„Pro evropského daňového poplatníka je požadované navýšení maličkost, jde o ekvivalent jednoho šálku kávy denně. A já věřím, že Evropa stojí za víc než jedno kafe denně,“ prohlásil.

Brexit ukrojí až 13 miliard eur

Podle komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera nechá britský odchod v rozpočtu Evropské unie každoroční mezeru mezi 12 a 13 miliardami eur (300 až 325 mld. Kč). „Vlády členských zemí nemusejí dávat dvě procenta HDP  – stačilo by, kdyby dávaly maličko nad jedno procento,“ vzkázal Oettinger.

Rozpočtové debaty pro situaci po brexitu budou podle podnikatelského deníku Financial Times v EU zvlášť tvrdé. „A nevěřte těm, kteří tvrdí, že brexit se konat nebude. Naší pracovní hypotézou zůstává, že nás naši britští přátelé po roce 2019 opustí. Do té doby musíme nalézt způsob, jak nahradit výpadek od tohoto čistého plátce,“ varoval Juncker.

Žádné změny ve fondech

Dohody o rozpočtu by mělo být dosaženo před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. Času není nazbyt – předchozí rozpočet na léta 2014–20 se vyjednával 18 měsíců. „Tentokrát to musíme stihnout rychleji, aby EU mohla plout poklidnými rozpočtovými vodami do budoucnosti,“ zdůraznil šéf EK.

Juncker si po roce 2020 nepřeje velké škrty ani v unijní společné zemědělské politice, ani v politice soudržnosti – tedy v evropských fondech. Naopak, podle něj je třeba modernizace těchto fondů a také to, aby z nich přijímající země dokázaly výrazným způsobem peníze získávat.

„Nejsem pro škrty v politice soudržnosti. Je stále významná nejen pro země, které z ní mají prospěch, ale také pro ty ostatní,“ upozornil šéf Komise. Je podle něj třeba pomoci překonat zatím stále trvající rozdíly v příjmech a životním standardu mezi státy Unie. „Musíme zajistit, že se těchto rozdílů mezi regiony a státy EU zbavíme,“ podotkl Juncker.

Mezi příjemci fondů je i ČR. O omezení peněz z fondů některé státy EU mluví například v souvislosti s odmítáním zemí ze střední a východní části Unie podílet se na aspektech řešení migrační problematiky. Jde zejména o vleklý a známý spor o povinné migrační kvóty.

O koho se rozpočet opírá nyní
Ročně obnáší 105 miliard eur (2,7 biliónu Kč)
Hlavní přispěvatelé v %: SRN (21), Francie (16), Itálie (14)
Británie se dosud podílela třinácti procenty
Jen devět členských zemí jsou čistí přispěvatelé
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků