Izrael už řeší evakuaci Židů z Ukrajiny. S Ruskem mluví víc než Západ

Setkání se zúčastnili zástupci izraelské Národní bezpečnostní rady, kanceláře premiéra, ministerstev zahraničí, obrany, dopravy a pro záležitosti diaspory.

Nechyběli ani představitelé Židovské agentury a vládní organizace Nativ, která udržuje kontakty mezi Izraelem a Židy v zemích bývalého Sovětského svazu.

Přestože vláda v současné době neregistruje významný nárůst žádostí ukrajinských Židů o přemístění do Izraele, existují obavy, že pokud by na Ukrajině skutečně vypukl otevřený vojenský konflikt a v zemi zavládl chaos, mohli by tamní Židé hledat útočiště v právě v Izraeli.

Kabinet premiéra Naftaliho Bennetta chce být na takovou situaci připraven.

Podle dostupných informací žije ve východních oblastech Ukrajiny okolo 75 tisíců ukrajinských Židů, kteří mají nárok na izraelské občanství na základě „zákona o návratu”.

Ten zaručuje každému člověku s židovskými kořeny a jeho rodině právo přijet do Izraele a získat státní občanství.

Izrael má s Ruskem nastavenou speciální vojenskou komunikační linku kvůli koordinaci zásahů v Sýrii.

Moskva má sice v zemi své vojenské základny, do značné míry ale nechává izraelskému letectvu volnou ruku při úderech na íránské cíle či zbrojní dodávky.

Obě země se dohodly na zesílení vzájemné vojenské komunikace po incidentu z roku 2018, kdy syrská protivzdušná obrana údajně ve snaze zlikvidovat izraelskou stíhačku F-16 omylem sestřelila ruský Il-20, na jehož palubě zahynulo 15 lidí.

Vzhledem k intenzivnější výměně informací mezi Izraelem a Ruskem proto není vyloučeno, že tajné služby židovského státu pracují s poznatky, které státy NATO nemusí mít k dispozici.

Významnou část izraelské populace navíc tvoří ruskojazyční Židé, kteří se přistěhovali ze zemí bývalého Sovětského svazu a k nimž Rusko podle vyjádření prezidenta Vladimira Putina stále cítí vazbu.

Podle deníku Ha'arec byl Izrael ubezpečen jak ruskou, tak ukrajinskou stranou, že jsou židovské komunity pod jejich jurisdikcí v bezpečí. V oblastech na východě Ukrajiny je ale v posledních letech znatelný nárůst antisemitských projevů.

Od konce 80. let minulého století, kdy sovětská vláda začala umožňovat Židům hromadnou emigraci, existují pohotovostní plány pro případ, že by bylo nutné přemístit velké počty lidí v rychlosti a za nebezpečných okolností.

Ty nyní musí izraelská vláda aktualizovat i přesto, že není jasné, zda budou potřeba nebo zda bude vůbec evakuace desítek tisíc osob uprostřed války možná.

Zkušenosti s evakuací tisíců lidí má Izrael například z 90. let, kdy zachránil 14 tisíc Židů z Etiopie těsně před tím, než se hlavního města Addis Abeba zmocnili povstalci.

Tisíce etiopských Židů byly evakuovány také v 80. letech kvůli tamnímu hladomoru při riskantní operaci Mojžíš.

Další tisíce lidí evakuovali Izraelci z různých oblastí rozpadajícího se Sovětského svazu, včetně Tádžikistánu, Abcházie a Podněstří.

V roce 2008 bylo pak při rusko-gruzínské válce odvezeno do bezpečí několik desítek Židů z města Gori.

O šest let později, kdy Moskvou podporovaní separatisté ovládli část Donbasu na východě Ukrajiny, byly stovky Židů evakuovány do uprchlického tábora na střední Ukrajině, odkud následně emigrovali do Izraele.