Hlavní obsah

Havel jménem Česka podpořil útok na Irák

– LONDÝN
Novinky, Lenka Hloušková, BBC, CNN, ČTK

Představitelé osmi evropských států včetně ČR narušili formující se jednotný odpor starého kontinentu pod vedením Francie a Německa vůči americkému útoku na Irák. Podporu USA v chystané válce s Husajnovým režimem vyjádřily vedle Prahy Madrid, Řím, Lisabon, Londýn, Budapešť, Kodaň a Varšava. Český premiér Špidla nepovažoval za nutné text podepsat.

Článek

Společné stanovisko osmičky ve čtvrtek otisklo několik světových deníků, např. britský The Times.

Státníci v otevřeném listu mimo jiné napsali, že Saddám je "zřejmým nebezpečím pro světovou bezpečnost". Dále tvrdí, že planeta bude v bezpečí, až bude jeho režim plně odzbrojen. "Solidarita, soudržnost a rozhodnost mezinárodního společenství jsou nejlepší nadějí na dosažení míru. Naše síla spočívá v jednotě," píše se navíc v otevřeném listě.

Nemůžeme Husajnovi dovolit porušovat rezoluce

"Irácký režim a jeho zbraně hromadného ničení znamenají hrozbu pro svět," tvrdí například politici. "Nemůžeme dovolit, aby diktátor systematicky porušoval rezoluce OSN. Nebudou-li naplněny, Rada bezpečnosti ztratí věrohodnost a nejvíce tak utrpí světový mír. Jsme spokojeni, že Rada nyní na sebe převzala odpovědnost rozhodnout," doplňují své názory.

Stanovisko bylo otištěno den před plánovanou schůzkou Tonyho Blaira s Georgem W. Bushem, na níž se má sladit postup Spojenců v případné válce s Irákem. Lidé zasvěcení do diplomatických kliček již setkání nazvali "válečnou poradou".

Špidla odmítl podepsat

Pro český postoj ke krizi v Iráku je rozhodující usnesení parlamentu a je nadbytečné něco dalšího k tomu dodávat, řekl český premiér Vladimír Špidla v reakci na Havlův podpis otevřeného dopisu podporujícího USA. Špidla podle svých slov článek zveřejněný v několika světových denících prostudoval, ale nepovažoval za nutné ho podepisovat.

"Postoj zahraniční politiky je určen oficiálním rozhodováním, nikoli novinami a novinovými články, i když jsou podepsány významnými lidmi, a jsou to nepochybně důležité články a budou mít svůj vliv," uvedl premiér. Jak dodal, vládní postoj k Iráku považuje za jednoznačný, a také ho v parlamentu hájil. Zároveň odmítl úvahu, že by česká zahraniční politika nebyla jednotná.

Dokument podepsali:

José Maria Aznar, Španělsko

José Maria Aznar, ŠpanělskoJose Manuel Durao Barroso, Portugalsko

José Maria Aznar, ŠpanělskoJose Manuel Durao Barroso, PortugalskoSilvio Berlusconi, Itálie

José Maria Aznar, ŠpanělskoJose Manuel Durao Barroso, PortugalskoSilvio Berlusconi, Itálie Tony Blair, Velká Británie

José Maria Aznar, ŠpanělskoJose Manuel Durao Barroso, PortugalskoSilvio Berlusconi, Itálie Tony Blair, Velká Británie Václav Havel, Česká republika

José Maria Aznar, ŠpanělskoJose Manuel Durao Barroso, PortugalskoSilvio Berlusconi, Itálie Tony Blair, Velká Británie Václav Havel, Česká republikaPeter Medgyessy, Maďarsko

José Maria Aznar, ŠpanělskoJose Manuel Durao Barroso, PortugalskoSilvio Berlusconi, Itálie Tony Blair, Velká Británie Václav Havel, Česká republikaPeter Medgyessy, MaďarskoLeszek Miller, Polsko

Anders Fogh Rasmussen, Dánsko

Neoficiální překlad otevřeného dopisu:

Skutečné pouto mezi Spojenými státy a Evropou tvoří hodnoty, které sdílíme: demokracie, osobní svoboda, lidská práva a vláda práva. Tyto hodnoty překročily Atlantik spolu s lidmi, kteří se přeplavili z Evropy, aby pomáhali při budování Spojených států. Dnes jsou tyto hodnoty ohroženy více než kdy dříve.

Útoky z 11. září ukázaly, jak moc jsou teroristé - nepřátelé našich společných hodnot - odhodláni tyto hodnoty zničit. Tento zločin byl útokem na nás všechny. Vlády i národy ve Spojených státech i v Evropě hájily tyto zásady s veškerou rozhodností, a tím dokázaly sílu jejich přesvědčivosti. Transatlantické svazky jsou zárukou naší svobody. To platí dnes více než kdy dříve.

Vztah mezi námi Evropany a Spojenými státy překonal mnohé zatěžkávací zkoušky. Z velké části díky odvaze, velkorysosti a prozíravosti Američanů byla Evropa ve 20. století hned dvakrát osvobozena od tyranie: od nacismu a komunismu. Také díky dlouhodobé spolupráci mezi Evropou a Spojenými státy jsme byli schopni udržet mír a svobodu na našem kontinentu. Transatlantický vztah se nesmí stát obětí trvalé hrozby, kterou představuje pro světovou bezpečnost nynější irácký režim.

Více než kdy jindy je v dnešním světě nutné zachovat jednotu a soudržnost. Víme, že úspěch v každodenním boji proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení vyžaduje neochvějnou rozhodnost a pevnou mezinárodní soudržnost všech zemí, které si cení svobody.

Irácký režim a jeho zbraně hromadného ničení jsou jasnou hrozbou pro světovou bezpečnost. Toto nebezpečí zřetelně rozpoznala Organizace spojených národů. Všichni jsme vázáni rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1441, která byla jednomyslně schválena. My Evropané jsme od té doby opakovaně vyjádřili svou podporu této rezoluci a také své přání hledat řešení prostřednictvím OSN. Na summitu NATO v Praze i na vrcholné schůzce EU v Kodani jsme zdůraznili svou podporu Radě bezpečnosti.

Tímto způsobem jsme dali jasně, pevně a jednoznačně najevo, že chceme svět zbavit nebezpečí, které pro něj představují zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna. Společně musíme trvat na tom, aby byl jeho režim odzbrojen. Solidarita, soudržnost a odhodlání mezinárodního společenství jsou naší velkou nadějí, že tohoto cíle bude dosaženo mírovou cestou. Naše síla je v naší jednotě.

Kombinace zbraní hromadného ničení a terorismu představuje hrozbu s nevypočitatelnými důsledky. Týká se každého z nás. Rezoluce 1441 je poslední šancí Saddáma Husajna na odzbrojení mírovými prostředky. Je na něm, aby se vyhnul větší konfrontaci. Inspektoři OSN však bohužel tento týden potvrdili, že jeho dlouho známý způsob chování, založený na klamání, lhaní a neochotě podřídit se rezoluci Rady bezpečnosti OSN, se nezměnil.

Evropa nemá spor s iráckým lidem, který je první obětí nynějšího brutálního režimu v zemi. Naším cílem je zachovat mír a bezpečnost ve světě tím, že zajistíme, aby se tento režim svých zbraní hromadného ničení vzdal. Naše vlády mají společnou odpovědnost postavit se této hrozbě. Nečinnost by znamenala obrátit se zády k našim vlastním občanům i k celému světu.

Charta Spojených národů zavazuje Radu bezpečnosti, aby udržovala mír a bezpečnost ve světě. Aby mohla tento úkol plnit, musí si Rada bezpečnosti zachovat věrohodnost, což znamená, že bude pevně stát za svými rezolucemi. Nemůžeme dovolit diktátorovi, aby tyto rezoluce systematicky porušoval. V opačném případě Rada bezpečnosti svou důvěryhodnost ztratí a výsledkem bude oslabení světového míru. Jsme přesvědčeni, že Rada bezpečnosti své odpovědnosti dostojí.

Reklama

Výběr článků

Načítám