Evropa v odsunu azylantů selhává

„Odsuny budeme systematicky stupňovat a tím vyšleme jasné poselství všem, kdo chtějí do Evropy,“ sliboval v březnu i italský ministr vnitra Marco Minnitti. Zatím však stoupá jen počet lidí, kteří do Itálie připlouvají.

Po dubnovém teroristickém útoku ve Stockholmu si vzal slovo i švédský premiér Stefan Löfven. Také on se zavázal „zlepšit možnosti, jak provádět odsuny“.

Proti slovům politiků stojí suché konstatování sdružení Evropská stabilizační iniciativa (ESI), která analyzovala situaci v SRN, Itálii, Francii a Švédsku. „Země EU nejsou vůbec v stavu vrátit velký počet lidí bez práva na pobyt do jejich zemí původu,“ tvrdí ESI.

Sdružení upozornilo, že vracení odmítnutých jakž takž fungovalo, dokud šlo o občany balkánských států ochotných spolupracovat. Do této oblasti putovalo loni z Německa 70 procent z 25 375 odsunutých. Do zbytku světa zbylých třicet procent.

Do Itálie přijde ročně 150 tisíc až 200 tisíc migrantů hlavně z Afriky, mezi nimiž je množství lidí, kteří si chtějí prostě přilepšit. Přesto se počet odsunutých pohybuje pouze v řádu tisíců (3495 v roce 2014, 2760 v roce 2015 a loni 3670).

Švédsko loni vrátilo 1765 lidí, o pouhých 500 více než v roce 2014, kdy ještě žádná uprchlická krize nebyla. A Německo, podobně jako Itálie, nebylo v době vrcholícího přívalu běženců v roce 2015 schopno vracet ani tolik lidí jako před uprchlickou krizí (5303 v roce 2015 oproti 6105 v roce 2014).

V zemi přitom žilo podle Spolkového úřadu pro migranty a uprchlíky na počátku roku na 556 tisíc osob, jimž úřady zamítly azyl i dočasnou ochranu.

Podle nedělníku Welt am Sonntag klesá navíc i počet lidí, kteří se vracejí dobrovolně, byť západní státy se snaží tento proces finančně podporovat. Loni se tak vrátilo 54 tisíc lidí, zatímco za první čtyři měsíce letošního roku pouze 11 195.

Pokud se tempo nezmění, opustí Německo letos dobrovolně jen asi 33 600 lidí. Důvod? I mezi dobrovolnými navrátilci tvořili velkou část Chorvati, Srbové, Bosňáci, Černohorci, Albánci, Kosované a Makedonci.