Hlavní obsah

Čínský kosmonaut úspěšně přistál na Zemi

Přistávací modul kosmické lodi Šen-čou-5 s 38letým Jang Li-wejem na palubě se v 06:23 místního času (00:23 SELČ) vrátil na zemi. Dopadl na území Vnitřního Mongolska. "Přistání bylo úspěšné," hlásil zpravodaj čínské televize, která také přinesla záběry modulu.Kosmonaut je podle televize v pořádku a Jang sám po otevření modulu řekl, že se cítí dobře.

Čínský kosmonaut úspěšně přistál na Zemi

První čínský "tchajkonaut", 15 minut po přistání bez cizí pomoci vystoupil z kabiny modulu, i když podle televizních záběrů působil poněkud malátně. "Vesmírná loď fungovala dobře," komentoval let kosmonaut. "Cítím se velmi dobře a jsem hrdý na svou vlast," dodal.

Modul podle agentury AP dosedl pět kilometrů od plánovaného místa přistání. Pátralo po něm pět vrtulníků a čtrnáct vozidel.

Podle původních zpráv měl být Jang vyzbrojen noži a snad i střelnou zbraní na ochranu před divou zvěří a jinými hrozbami číhajícími ve stepích Vnitřního Mongolska.

Mise byla úspěšná," prohlásil šéf pilotovaných čínských letů do kosmu Li Ťi-naj, který Jang Li-weja označil za "vesmírného hrdinu". Kosmická loď během 21 hodin 14 krát obletěla zemi.

Podle amerického kosmického experta Jamese Oberga není úspěch letu překvapivý, protože byl dobře připraven.

Velký úspěch Číny

Čína se tak může po jedenáctiletém úsilí pochlubit tím, že se stala třetí zemí na světě, která do vesmíru vyslala svou vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou. Čínský premiér Wen Ťia-pao prvnímu čínskému kosmonautovi po přistání k bezpečnému návratu pogratuloval. Radost nad úspěchem vyjádřil rovněž vrchní velitel čínských ozbrojených sil a bývalý prezident Ťiang Ce-min. 

Rozsáhlý kosmický program

Druhý nejvyšší činitel čínského vesmírného programu Čang Čching-wej oznámil, že Čína bude pokračovat ve svých plánech na zřízení vesmírné laboratoře a kosmické stanice, která by mohla být obsluhována a zásobována pomocí modulů Šen-čou. "Úspěšná mise Šen-čou 5 je prvním krokem čínského vesmírného programu," uvedl Čang.

Čína má v plánu vyslat dalšího kosmonauta do vesmíru za rok až za dva. Ředitel vědeckého oddělení čínské kosmické agentury Sie Ming-pchao  uvedl, že nejdříve musejí být vyhodnoceny zkušenosti z letu modulu Šen-čou- 5, který dnes úspěšně přistál na severu Číny.

"Úkol, který musíme okamžitě splnit po (misi) Šen-čou-5, je vyvinout technologie, které umožní přesné spojení mezi kosmickou lodí a orbitálním modulem, jenž je klíčem pro plánované vytvoření čínských vesmírných laboratoří," prohlásil Čang. Poté se podle jeho slov Čína soustředí na "vývoj výkonnějších a spolehlivějších nosičů schopných vynést vesmírnou stanici".  Čínští vědci hovoří o možné misi k Měsíci či dokonce k Marsu.

Peking se neúčastní výstavby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), ale zahraniční experti už dlouho předpokládají, že se Čína možností výstavby vlastní orbitální stanice zabývá. Čínští vědci také hovoří o možnosti vyslání mise na Měsíc a dokonce i na Mars, ovšem oficiální činitelé se zatím k těmto plánům nijak nevyjadřovali.

Blahopřání i strach z války v kosmu

Prohlášení oceňující čínský úspěch  vydalo jak americké ministerstvo zahraničí, tak Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Moskva uvítala Čínu do "uzavřené společnosti" zemí, jimž se podařilo vyslat ve vlastní raketě člověka do vesmíru, a Evropská vesmírná agentura (ESA) ocenila čínský úspěch jako důkaz spolehlivosti vesmírných technologií.

Podle amerického generála Edwarda Andersona ze severního velení americké armády by se však  vesmír mohl stát v dohledné budoucnosti válečnou zónou. "Podle mého názoru nebude trvat dlouho a se vesmír stane bitevním polem," řekl Anderson, podle něhož americká vojenská síla je velmi silně závislá na schopnostech v dobývání vesmíru.

Kolik stál čínský kosmický program

Náklady na čínský kosmický program pilotovaných letů od roku 1992 činily 2,2 miliardy dolarů. "Dosud jsme vynaložili 18,1 miliardy jüanů (2,2 miliardy dolarů)," prohlásil Sie Ming-pao, šéf inženýrského odboru čínského vesmírného programu.

Tato částka podle něj zahrnuje 11 let výzkumu, čtyři zkušební lety nepilotovaného modulu Šen-čou plus středeční první pilotovaný let.

Sie upřesnil, že 60 procent této částky bylo využito na "vybavení pro jednorázové použití", jako je například nosná raketa, zatímco 40 procent směřovalo na kontrolní střediska a další technologickou infrastrukturu, která může být využita při příštích misích.

Středeční start rakety s modulem Šen-čou5 stál méně než 120 miliónů dolarů, dodal Sie. Předchozí zkušební lety modulu bez lidské posádky podle něj přišly na méně než 100 miliónů dolarů. Skafandr čínského kosmonauta přišel na 12 miliónů amerických dolarů.

Někteří zahraniční experti ovšem soudí, že náklady musí být mnohem vyšší, a odhadují, že v posledních letech musela Čína na svůj vesmírný program vynaložit zhruba dvě miliardy dolarů ročně. Cena jednoho amerického raketoplánu přitom je dvě miliardy dolarů.

ČTK

Japonsko vyzvalo Čínu, aby využívalo kosmický prostor pouze mírové účely "Je pěkné vidět tak velký úspěch, a bude dobré, když bude využit pro mírové účely uvedl," hlavní tajemník vlády Jasuo Fukuda. Úspěch kosmické mise může podle něj vést k tomu, že Čína využije kosmické techniky pro vojenské účely. Čína se netajila tím, že dobývá kosmos i kvůli posílení vlastní bezpečnosti.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků