Hlavní obsah

CIA chystala v Íránu gerilu proti komunistům

Právo, Břetislav Tureček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

TEHERÁN

Úspěšný puč, při němž byl v roce 1953 za pomoci americké tajné služby CIA svržen íránský premiér Mohammad Mossadek, je notoricky znám. Nyní však vyšlo najevo, že se Američané pojistili i pro případ, že by převrat nevyšel, a chystali se proto vybudovat mnohatisícovou povstaleckou armádu.

Foto: Vratislav Konečný

Zákupy, Ferdinand Dobrotivý se tu cítil velmi dobře, pro manželku byl jako velké hravé dítě

Článek

Podle právě odtajněných dokumentů amerického ministerstva zahraničí se prezident USA Dwight Eisenhower obával, že svržení levicově a nacionalisticky smýšlející Mossadeka nemusí vyjít a na místo zamýšlené obnovy režimu nakloněného americkým či britským zájmům posílí vliv komunistické strany Túde.

Aby tyto moskevským režimem podporované síly oslabily, rozhodly se USA zřídit jim protiváhu.

Nástupištěm území Kaškajů

Mosadek byl svržen po 27 měsících vlády 19. srpna 1953 generálem Fazlalláhem Záhedím a zakrátko se do křesla vrátil i šáh Mohammad Rezá Pahlaví, který se na čas uchýlil do zahraničí.

Už 20. května ale náměstek ministra zahraničí USA Walter Smith informoval, že CIA dosáhla dohody s vůdci mocného kmene Kaškajů na jihu Íránu, kteří se zavázali poskytnout USA zázemí pro vybudování protikomunistické armády a zpravodajské operace.

"CIA již vycvičila asi deset místních radistů, kteří mohou s agenturou udržovat v potřebnou dobu komunikaci," hlásil Smith. "Výcvik dalších pokračuje."

Na americké základně Wheelus Field v Libyi byly mezitím shromažďovány zbraně a munice, které by podle náměstka stačily pro deset tisíc bojovníků na dobu šesti měsíců. USA nadto chystaly zbraně i v Tripolisu, Suezu i v americkém státě New Jersey. "Tyto zásoby by mohly být během tří až čtyř týdnů přesunuty určitým silným kmenům v jižním Íránu."

Země bojištěm supervelmocí

Washington považoval hrozbu šíření komunismu z Íránu do okolí za natolik vážnou, že podle nově zveřejněných materiálů počítal i s vydatným posílením vlastního letectva v Iráku a v Turecku.

Samotný Írán se Moskva ostatně snažila už od 40. let destabilizovat podporou nejen komunistů, ale i kurdských a ázerbájdžánských separatistů. Vyzbrojováním jejich geril se také pokoušela dostat ke koncesím na těžbu íránské ropy, kde dosud dominovali Britové.

Právě Mossadekův přístup k zahraničním ropným společnostem vyústil v jeho pád: populární premiér je totiž znárodnil. Jeho masová obliba ale později rapidně opadla, protože jeho politika způsobila zemi hospodářský propad a nohy mu podrážely i operace britských a amerických tajných služeb.

Jak již před několika lety - rovněž na základě odtajněných archiválií - informoval deník The New York Times, například íránští spolupracovníci CIA vystupující coby komunisté útočili na šíitské duchovní i hluboce věřící lidi, čímž v jejich očích diskreditovali Mossadeka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám