Hlavní obsah

Ázerbájdžán si kupoval v EU politiky, stopy vedou i do Česka

Právo, BBC, rm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ázerbájdžánská vládní elita provozovala dva roky tajný fond ve výši 64 miliard korun a uplácela z něj evropské politiky, lobbisty, novináře a podnikatele. Nakupovala za ně také luxusní zboží. Peníze prý do Evropy putovaly prostřednictvím čtyř podezřelých britských firem, dvou se sídlem v Anglii a dvou ve Skotsku.

Foto: Profimedia.cz

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev

Článek

Jak vyplývá ze závěru vyšetřovatelů takzvané kauzy s kódovým označením „Ázerbájdžánská pračka“, ne všichni evropští politici tušili, odkud peníze jsou. Na šetření se podíleli žurnalisté z nezávislého projektu Organizace pro sledování organizovaného zločinu a korupce (OCCRP), britský deník The Guardian, dánský list Berlingske a České centrum pro investigativní žurnalistiku.

Milióny eur prý například dostal Luca Volontè, italský ­expo­slanec Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Uplácení se prý odehrávalo v letech 2012 až 2014, píše BBC. Peníze putovaly nejčastěji do Německa, Francie, Turecka, Íránu a Kazachstánu. Údajně pocházely nejen z ázerbájdžánských, ale i ruských zdrojů. Prý je uvolnila ázerbájdžánská ministerstva pro mimořádné situace a obrany i ruská agentura Rosoboronexport.

Podezřelé firmy v Británii
Polux Management, Glasgow Hilux Services, Glasgow Metastar Invest, Birmingham LCM Alliance, Potters Bar

V době, kdy peníze začaly do Evropy plynout, se v Radě Evropy řešila obvinění proti korupci na nejvyšších místech v Ázerbájdžánu i porušování lidských práv tamním režimem. Úplatky prý brali nejméně tři evropští politici a Parlamentní shromáždění Rady Evropy pak v roce 2013 hlasovalo ve prospěch Ázerbájdžánu.

OCCRP tvrdí, že do praní peněz se namočil i prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev. Jeho úřad to ale rozhodně popřel a obvinil finančníka George Sorose, který OCCRP finančně podporuje.

Česká stopa a záhadná smrt

Poprvé na kauzu upozornil už v roce 2012 berlínský think-tank European Stability Initiative. V dokumentu Kaviárová diplomacie popsal, jak Alijevův režim dokázal umlčet Radu Evropy.

Webové stránky Českého centra pro investigativní žurnalistiku píší, že tajný fond financoval i ázerbájdžánsko-český podnikatel Rashad Gafarov. V ČR měl e-shop se šťávou z granátového jablka a nákladní dopravu. Společnosti LCM Alliance z anglického městečka Potters Bar, přes něž peníze tekly, poslal Gafarov v roce 2012 z českého bankovního účtu bezmála milión a půl korun.

V červnu letošního roku byl ovšem podnikatel brutálně zavražděn – v pražské Jateční ulici jej nalezli pobodaného v luxusním mercedesu.

Poradce Alijeva Ali Hasanov řekl, že článek v Guardianu a dalších médiích je pomlouvačná kampaň. Baku se prý stalo terčem skandálního tažení britské tajné služby, arménské diaspory a Spojených států. „The Guardian je znám tím, že Ázerbájdžán kritizuje už celá desetiletí. Jeho reportáže jsou nepodložené, zaujaté a provokativní,“ řekl Hasanov tureckému deníku Hürriyet.

Blokáda webu OCCRP

V úterý úřady zablokovaly uvnitř Ázerbájdžánu přístup na webové stránky OCCRP.

Vláda Theresy Mayové o den dříve prohlásila, že nechá kauzu čtyř britských firem prověřit. Jejich korporátní partneři totiž sídlí výlučně v daňových rájích a nelze zjistit, o koho jde.

Jedním z příjemců peněz z Ázerbájdžánu byl Džovdat Gulijev z Anglo-ázerbájdžánské společnosti, který kdysi pracoval pro ropný gigant BP a nyní pro státní ropnou společnost v Baku. Podle Guardianu dostal 11,5 miliónu korun. Hned v pondělí rezignoval na funkci v Anglo-ázerbájdžánské společnosti.

Z tajného fondu šlo přímo do Británie několik desítek miliónů korun, z nichž nejmenovaným studentům platili školné na prestižních školách a univerzitách.

Foto: David Ryneš, Novinky

Reklama

Výběr článků

Načítám