Článek
"Cítil jsem hluboký zármutek poté, co mi sdělili, že ministryně zemřela. Byl to zvláštní pocit. Nerozuměl jsem mu," uvedl dopoledne švédský předseda vlády Goeran Persson pro tamější deník Sun-Sentinel.
"Útok proti ní, napadl celou společnost. Musíme vystavět to, o co svou prací tolik usilovala," dodal premiér s tím, že ministryně skonala ve čtvrtek kolem půl šesté ráno.
Bude referendum?
Lindhová zemřela v nemocnici Karolinska po téměř nepřetržitém, více než desetihodinovém maratónu operací, které jí měly zachránit při životě. Lékařům se však nepodařilo zastavit krvácení v dutině břišní způsobené ranami nožem, konkrétně v oblasti ledvin a žaludku.
Policie pátrá po pachateli oblečeném do bundy s kapucí, vysokém asi 180 centimetrů. Bližší informace o útočníkovi nejsou známy.
Smrt ministryně zahraničí zpochybnila také závěrečné nedělní hlasování o přijmutí eura v zemi. Mluvčí vlády Jan Larssen už uvedl, že kabinet "tuto možnost zvažoval", ale došel k závěru, že "případný odklad, byť jen o den, by mohl hlasování hodně zkomplikovat". O posunutí vyhlášení výsledků referenda, poštou totiž Švédové hlasují už několik dní, se ale ještě jedná.
Politici a ochranka
Lindhová, patřící k nejoblíbenějším politikům v zemi, chodila na veřejnost bez mužů z bezpečnostních služeb. Ve Švédsku jde totiž o tradiční formu prezentace nejvyšších špiček, které odmítají jakékoli výsady porušující rovnostářská pravidla společnosti. Černou můrou země přitom zůstává dodnes neobjasněná vražda premiéra Olofa Palmeho v roce 1986. Ten skonal na chodníku poté, co si na něj vrah počkal při cestě z kina. Posledním minutám oblíbeného politika přihlížela manželka. Za čin nikdo nebyl oficiálně dosud odsouzen.
"Ano, některým z nás se vrací otřesné vzpomínky na Palmeho smrt," uvedl vůdce švédských zelených Per Eriksson. "I členové naší vlády budou muset proto v budoucnu zvažovat přítomnost mužů a žen z ochranky v běžném životě," dodal.
Ann Lindhová
- do Sociální demokracie vstoupila brzy po dosažení dvaceti let
- v roce 1982 se poprvé stala poslankyní tamějšího parlamentu
- v roce 1994 převzala post ministryně životního prostředí
- v roce 1998 přešla do čela ministerstva zahraničí
- z hlediska pravomocí patřila v posledních letech ke třem nejmocnějším lidem v zemi
- byla označována za rozhodného stoupence švédského vstupu do EU a přijetí euroměny
- vdaná za ministra civilních záležitostí Bo Holmberga, měli společně 2 syny
Zdroj Novinky/ČTK
Až do středy se přitom podobné "výsadě" těšili jen král Karel XVI. Gustaf a premiér Persson.