Článek
Starověké opevněné město stálo v oblasti, která dnes leží asi čtyři kilometry od Suezského průplavu v místě zvaném el-Kantara. Před třemi tisíci lety zde ležela vojenská cesta, která byla známá jako Horova cesta, po které pochodovala faraonova vojska do Palestiny. Podle egyptologů mělo také město reprezentovat moc a sílu faraónské říše před cizími vyslanci, kteří tudy procházeli.
Objev, který zahrnuje nápisy o dalších králích a bozích, otevírá dveře k mnohým tajemstvím té doby a mohl by vést k přepsání historie Sinaje.
Podle Hawasse navíc nálezy napovídají, že město sloužilo jako sídlo vojenského velení po 1500 let od éry Nové říše po panování Ptolemaiovců. Pevnostní město patřilo k jedenácti dalším, které chránily východní hranice straověkého Egypta. Dosud jich však bylo objeveno pouze pět.
Rytiny na zdech největšího chrámu mají vztah k Hyksósům, semitským kmenům původem z Asie. Ty vtrhly do Egypta za 12. dynastie faraonů (1991 až 1802 před naším letopočtem) a vládly více než století ze své metropole Avaris v deltě Nilu. Současně existovalo druhé politické centrum ve Vesetu s podrobenými egyptskými panovníky.
Reliéf v jednom z nově objevených chrámů zobrazuje faraona Tuthmose II. (vlevo) před bohem Ra.
Reliéf v jednom z nově objevených chrámů zobrazuje faraona Tuthmose II. (vlevo) před bohem Ra.
"Je vidět postava krále Ramsese I., jak stojí před bohem Set, kterého uctívali Hyksósové. Je to první (nalezené) podobné zobrazení," uvedl šéf archeologické mise Mohamad Abdíl Maksúd. Hyksósové k podmanění Egypta využili oslabení jeho centrální vlády. Získali převahu i svými zbraněmi. Používali bojové vozy, jízdu na koních, reflexní luky a zakřivené šavle.
Egypťané tak nenáviděli Hyksóse, že když se dostali zpět k moci, tak ničili jejich veškeré památníky a archivy. "Objev, který zahrnuje nápisy o dalších králích a bozích, otevírá dveře k mnohým tajemstvím té doby a mohl by vést k přepsání historie Sinaje," tvrdí Maksúd.