Turecko chce využít situace kolem války na Ukrajině a ukrojit kus Sýrie

V oblasti, o níž je řeč, neustaly boje od začátku syrské války v roce 2011 prakticky nikdy.

V poslední době tam na každodenní bázi dochází k přestřelkám mezi Tureckem podporovanými syrskými opozičními jednotkami a Kurdy, které Turci považují a označují za teroristy.

Do přestřelek se navíc už nyní dostávají i samotní turečtí vojáci na syrském území.

Mapa severní Sýrie viděna tureckou optikou.

Kurdské bojovníky podporovali Američané, kteří se ale ze Sýrie stáhli a zanechali je do značné míry svému osudu. Ten se teď po oznámení chystané turecké invaze do syrské části Kurdistánu zdá být nahnutý.

Kdy má turecká ofenziva v Sýrii začít a kolik se do ní má zapojit sil a vojenské techniky, Ankara neupřesnila. Z Erdoganova vyjádření ale vyplývá, že je útok na spadnutí.

Cílem je vytvořit 30kilometrové nárazníkové pásmo podél syrsko-turecké hranice směrem do nitra syrského území, které ale vláda v Damašku nekontroluje. Turci už se o to pokusili v roce 2019, tehdy ale neuspěli.

„Brzy podnikneme nové kroky směrem k dokončení započatého projektu 30 kilometrů hluboké bezpečné zóny podél naší jižní hranice,“ prohlásil minulý týden Erdogan.

Dodal, že operace začne ihned, jak rozvědka a armáda dokončí přípravy. „Jedné noci tam půjdeme. Musíme,“ řekl ještě.

Turci už části syrského území kontrolují, teď má ale jít o vytvoření souvislého pásma, které má být ukrojeno z území Sýrie.

Agentura AP v té souvislosti varuje, že tím Turecko, které je členem NATO, riskuje zhoršení vztahů se Spojenými státy i Ruskem.

Syrská vláda je ruským spojencem a za Kurdy zase stojí Američané, byť jejich podpora ochladla.

Kurdské Lidové obranné jednotky (YPG) nicméně stále tvoří páteř Američany vedené koalice proti Islámskému státu v Sýrii, jenž stále nebyl zcela poražen, podotkla AP.

Turecký prezident se teď ale může pokusit využít toho, že Američané a NATO doufají, že neuplatní právo veta v případě schválení souhlasu vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.

A Rusové mají jiné starosti než řešit ukrajování syrského území.

Na obsazených územích hodlají Turci kromě nárazníkového pásma vystavět také obydlí pro „dobrovolné“ syrské navrátilce z tureckého území.

Nyní se jich tam nachází 3,7 milionu, vrátit by se jich - podle plánu Ankary - měl asi milion.