Článek
Rezoluce vyjadřovala „hlubokou lítost nad nedávným rozhodnutím týkajícím se statusu Jeruzaléma”, aniž podle agentury Reuters konkrétně zmiňovala Spojené státy či Trumpa.
V návrhu se mimo jiné uvádělo, že jakékoli rozhodnutí či akce, které mají změnit „charakter, status či demografické složení” Jeruzaléma, „nemají legální účinek”. Text vyzýval ke zrušení takových kroků, které odporují rezolucím Rady bezpečnosti.
Rezoluce rovněž apelovala na všechny země OSN, aby se zdržely přesouvání svých diplomatických zastoupení do Jeruzaléma. Takový záměr ale zatím vyjádřil právě jen americký prezident Trump.
Velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová veto hájila s tím, že Spojené státy jsou svrchovaná země a mohou mít ambasádu, kde chtějí. Rezoluci OSN označila za „další příklad” toho, že OSN „dělají více škody než užitku” co se týče izraelsko-palestinského konfliktu. Haleyová rovněž uvedla, že USA pokračují v úsilí o mír na Blízkém východě.
Město tří náboženství
Status Jeruzaléma, který je posvátným městem judaismu, islámu a křesťanství, je dlouhodobým předmětem konfliktu Izraelců a Palestinců. Jeho východní část Izrael obsadil v šestidenní válce v roce 1967.
Tuto anexi mezinárodní společenství neuznává. V roce 1980 Izrael prohlásil v rozporu s rezolucemi OSN celý Jeruzalém za „věčné a nedělitelné hlavní město” státu. Mezinárodní společenství chce, aby se konečný status města vyřešil jednáním Izraele a Palestiny.
