Článek
Jednotkám OSN, jejichž předvoj by měl podle izraelských zdrojů na jih Libanonu dorazit do dvou dní, chtějí Izraelci začít předávat jiholibanonské území už ve středu nebo ve čtvrtek. Jako první odvolává izraelská armáda z Libanonu rezervisty. Co nejrychlejší stažení vojáků, kteří za měsíc bojů obsadili jižní Libanon po řeku Litání, má zabránit dalším ztrátám v řadách armády a střetům vojáků s libanonskými civilisty, kteří se vracejí do svých domovů. Vojáci jsou totiž nyní, kdy platí příměří, snadným terčem Hizballáhu.
Armáda chce všechny jednotky stáhnout do konce příštího týdne. V Libanonu bylo před pondělním příměřím 30 000 Izraelců. Armáda odmítá upřesnit počet stahovaných vojáků, ale izraelské sdělovací prostředky hovoří o 2000 mužích.
Odzbrojení Hizballáhu
Ani jeden izraelský voják už není v městě Mardž Ujún. Toto strategicky výhodné místo izraelské jednotky obsadily minulý čtvrtek. Izraelci ale stále kontrolují mosty přes řeku Litání na jihovýchodě Libanonu, odkud mohou v případě potřeby rychle znovu ovládnout celé území jižně od řeky.
Z této části Libanonu střílel Hizballáh na severní Izrael rakety. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která umožnila ukončení bojů, počítá s odzbrojením Hizballáhu; na jihu Libanonu mají být v budoucnu jedinými ozbrojenými složkami vojáci Libanonu a OSN.
Sýrie hovoří o vítězství Hizballáhu
Sýrie ovšem návrhy ohledně uspořádání Blízkého východu, které prosazují Spojené státy, považuje za iluzi. Uvedl to v úterý syrský prezident Bašar Asad, podle něhož Hizballláh vyhrál "slavnou bitvu" a jeho vítězství nad Izraelem určuje novou podobu oblasti.
Válka Izraele s Hizballáhem
Klid zbraní byl vyhlášen od pondělních 07:00 SELČ po 34 dnech ozbrojeného konfliktu.
V bojích zahynulo přes 1100 lidí, z toho 1000 na libanonské straně. Na izraelské straně zahynulo 116 vojáků a 43 civilistů.
Boje začaly 12. července, když Hizballáh na hranici unesl dva izraelské vojáky.
Izrael zasáhlo přes 3300 raket a střel. Podle organizace Human Rights Watch opustila severní část Izraele polovina místních obyvatel, přibližně půl milionu lidí.
Za vedení války v Libanonu už Izrael zaplatil 1,6 miliardy dolarů (34,8 miliardy korun), sdělovací prostředky tvrdí, že konflikt přijde až na víc než trojnásobek této částky.
V Libanonu vypukla v průběhu bojů vážná humanitární krize, podle libanonské vlády muselo opustit své domovy 973 334 lidí, z toho 220 000 osob odešlo do zahraničí.
Náklady na opravu zničené infrastruktury v Libanonu se odhadují na 2,5 miliardy dolarů (přibližně 55 miliard korun).
Současně Asad dodal, že mír na Blízkém východě není možný, dokud bude ve Washingtonu sedět George Bush. Vysvětlil i proč: "Jeho vláda přijala princip preventivní války, což je v absolutním rozporu s principy míru." Z jeho slov je patrné, že se Sýrie, která podporuje Hizballáh a teprve loni se stáhla z Libanonu, nezapojí do mírového procesu, jak si to přáli američtí politici.