LIbanonský ministr zdravotnictví uvedl, že při bombardování přišlo za 16 dní o život 600 civilistů. Asi 51 Izraelců (vojáků i civilistů) bylo zabito šiítskými milicemi. Izrael obvinil Hizbaláh ze stupňování násilí, poté co zajal dva izraelské vojáky 12. července. 

OSN vydala pouze prohlášení (má menší váhu než rezoluce), ve kterém se píše: "Rada je hluboce šokována a zarmoucena tím, že izraelské síly ostřelovaly 25. července pozorovatelské stanoviště OSN v Libanonu, při čemž zahynuli čtyři vojenští pozorovatelé OSN."

Rada vyzvala Izrael, aby toto drama důkladně vyšetřil a vzal přitom v úvahu všechny informace, které mu poskytlo OSN, a aby výsledky co nejdříve zveřejnil.

Shovívavé formulace

V dokumentu je vyjádřeno hluboké znepokojení nad bezpečností personálu OSN, ale i nad libanonskými a izraelskými civilními oběťmi a rostoucím počtem bezprizorných lidí. Zdůrazňuje se v něm, že Izrael a všechny ostatní dotčené strany musejí plně dostát svým závazkům vyplývajícím z mezinárodního humanitárního práva při ochraně personálu OSN a dalších osob. Personál OSN se nesmí stát objektem útoku, uvádí se v dokumentu.

Dokument je vůči Izraeli shovívavější, než požadovala většina 15 členů RB, hlavně Čína, jejíž občan při osudném izraelském bombardování také zahynul. Tvrdému tónu proti Izraeli bránily Spojené státy a Peking prý pohrozil, že tato otázka může ohrozit jednání OSN o kontroverzním jaderném programu Íránu, což je problematika, na které mají Američané zájem.

Zcela vyškrtnuta byla podle agentury AFP pasáž, která odsuzuje všechny útoky na personál OSN, stejně tak jako část, v níž RB žádala, aby vyšetřování střelby na stanoviště OSN vedl Izrael společně s OSN. Deklarace vyžadovala přijetí všemi 15 členy RB, ale nemá vynucovací charakter jako rezoluce.