Nejvyšší soud v pondělním výnosu konstatoval, že referendum z 25. září o iráckém Kurdistánu je protiústavní a že soud ruší všechny dopady hlasování i jeho výsledky.

Kurdové po referendu oznámili, že hodlají s vládou v Bagdádu o dalších krocích jednat, avšak centrální vláda tvrdila, že jednat s nimi bude jedině na základě ústavy, která referendum neschvaluje.

Nejvyšší soud začátkem listopadu vládu podpořil, když rozhodl, že žádná irácká oblast nebo provincie se nemohou jednostranně od Iráku odtrhnout. Tím chtěl zabránit dalším možným chybným výkladům ústavy. [celá zpráva]

Kurdové referendum plánovali mnohokrát a tentokrát ho vypsali kvůli dlouhodobým sporům, které podle nich s ústavou souvisejí. Bagdád podle kurdské vlády sám ústavu porušoval neplněním ústavního článku 140, který se týká vyjasnění osudu ropné oblasti Kirkúk, dělení příjmů z prodeje ropy a žoldu kurdských milicionářů.

Tím, že vláda dlouhodobě tento článek neplnila – spory se vyhrotily už v roce 2014 –, pozbyla podle Kurdů ústava platnosti. Vypsat referendum tedy bylo podle nich oprávněné.

Po referendu zasáhla proti Kurdům irácká armáda a šíitské milice, které obsadily všechny oblasti pod kontrolou kurdských pešmergů mimo oblast kurdské autonomie. Kurdové tak ztratili kontrolu na Sindžárem i Kirkúkem a okolními ropnými poli. Uzavřeny byly i všechny přechody do TureckaÍránu a zablokován byl i kurdský vzdušný prostor. [celá zpráva]

Po sankčních krocích Bagdádu Kurdové začali ustupovat. Před týdnem jejich vláda oznámila, že verdikt soudu o zákazu odtržení od Iráku budou respektovat. [celá zpráva]