Článek
V Baladu se třicítka českých vojáků usídlila v létě. Nejprve si musela vybudovat kemp s ubytováním či jídelnou. Vojáci přiznávají, že výstavbu provázely potíže při komunikaci se zástupci irácké armády.
"Začátek každé mise je těžký. My jsme ji měli zajímavější a těžší v tom, že jsme se ocitli na místě, kde před námi nebyly žádné koaliční jednotky. Jediná síla, se kterou jsme spolupracovali, bylo irácké letectvo a naše domovské zásobování," řekl velitel jednotky.
Od irácké armády si tak například museli sehnat jeřáb a přimět irácké vojáky, aby důsledně plnili úkoly, které po nich chtěli. Situaci nezlepšovala neznalost angličtiny mnoha iráckých vojáků ani fakt, že základna, na které v minulosti působily desítky tisíc lidí, je nyní z části opuštěná. Některé budovy jsou zchátralé, na dalších se podepsaly dřívější boje.
Těžké podmínky
Stropnický ocenil, v jakých podmínkách jednotka dokázala několik měsíců působit. Například teploty v létě podle vojáků dosahovaly 50 stupňů Celsia. "Úkolem poradního leteckého týmu je mentoring iráckého letectva, jak pilotního, tak technického. Snažíme se mu představit a zavést zásady a standardy, které používáme v českém letectvu," poznamenal k činnosti jednotky její velitel.
Spolupráci s iráckými piloty i pozemním personálem si členové poradního týmu chválí. "Je velký rozdíl mezi motivovaným iráckým vojákem, kterého práce baví, což je příklad pilotů, a řekl bych, že se do toho dají zahrnout i technici a personál, který se točí kolem letadel, a prací vojáků, kteří sem chodí v podstatě jako do fabriky," řekl jeden z českých pilotů.
Češi se podle smlouvy nesmí zapojovat přímo do bojových akcí. Příprava cílů nebo pilotů a strojů na misi je tak plně v gesci irácké armády. Poradní tým se ale například snaží předat zkušenosti z obsluhy bitevníků, s piloty po letu probírá detaily akce nebo technikům pomáhá odstranit drobnější závady, které by zabránily startu do bojové akce.
Ministr obrany Martin Stropnický jednal v Bagdádu s iráckým ministrem obrany Usmánem Ghánimem. Na snímku ukazuje dárek, který od něj dostal.
"Hodně zhruba se dá říct, že asi desítka letů by byla bez nás zrušena," poznamenal jeden z techniků Jan S. Čeští vojáci se také snaží iráckým kolegům předat například zkušenosti z logistického zajištění.
Iráčtí piloti přicestují po výcviku v ČR
Iráčtí piloti L-159 v současné době používají nenaváděnou munici, což omezuje cíle, které mohou napadnout. Útočí třeba na budovy, shromaždiště automobilů, ale i na jednotlivé vozy. Cíle dostávají od velení na základě dohody iráckých a koaličních sil. Na výběr jich mají zpravidla více. Letka má v současné době k dispozici čtyři starší piloty, kteří v budoucnosti budou mít na starosti velení letky. Další čtyři, již mladších ročníků, brzy ukončí v Česku svůj výcvik a zapojí se do bojů proti radikálům.
Bezpečnost jednotky má na starost Vojenská policie a jejich šest příslušníků. Hlídají podle náčelníka VP Pavla Kříže kemp i samotné vojáky při práci, zajišťují i třeba výjezd velitele mimo základnu. "Jsou to zkušení vojenští policisté, kteří mají za sebou více či méně několik misí," řekl.
Další munice Iráku
Stropnický se ve středu v Bagdádu setkal s iráckým ministrem obrany Usmánem Ghánimem a dalšími představiteli irácké obrany. Zazněl podle něj dík České republice za pomoc v boji proti takzvanému Islámskému státu. "Možná u nás se to posuzuje jako něco, co není zas až tak výrazné nebo důležité. Vůbec to není pravda," řekl Stropnický.
Poukázal na munici, kterou česká armáda pro irácké kolegy ze svých zásob uvolnila. "A mimochodem oni by uvítali ještě další a my budeme schopni jim sem ještě nějakou poslat," poznamenal ministr. Podrobnosti o dodávce munice se podle něj budou teprve připravovat.
Další pomocí irácké armádě bude vyslání zdravotnického týmu. Jeho misi již schválila česká vláda i parlament. Lékaři a další personál jsou připraveni do země přijet již na začátku prosince.