Nezvykle horká léta nejsou v regionu za poslední roky ničím novým, to letošní je však obzvláště kruté. Dotčené státy přitom nejsou na klimatické výzvy připraveny.

Takzvaný teplotní index, který zohledňuje vedle teploty také vlhkost, se v částech Spojených arabských emirátů a Íránu vyšplhal až k 60 stupňům Celsia. Město Džidda v Saúdské Arábii zaznamenalo absolutní rekord těsně pod 52 stupni.

Pokud Světová meteorologická organizace potvrdí hodnotu 54 stupňů Celsia naměřenou v kuvajtském městě Mitriba, bude to historické maximum pro celou východní polokouli. Zasaženy jsou také jih Maroka a Izrael.

„Jako byste vkročili do ohně“

„Tohle neuvěřitelné počasí ukazuje, že globální oteplování už si vybírá svoji daň. Je to zdaleka největší výzva pro náš region,“ říká Ádil Abdal Latíf, poradce regionální kanceláře pro arabské země v rámci Rozvojového programu OSN.

Vyjít z domu je, „jako byste vkročili do ohně“, popisuje situaci Zajnab Kumanová, šestadvacetiletá vysokoškolská studentka žijící v Irácké Basře, kde se teploty dostávají nad 48 stupňů Celsia. „Jako by vám všechno – kůže, oči, nos – začalo hořet.“

Teploměr na ulici v Bagdádu už víc naměřit nemůže.

Teploměr na ulici v Bagdádu už víc naměřit nemůže.

FOTO: Profimedia.cz

Kumanová a další tak před západem slunce své domovy příliš často neopouštějí a ulice přes den zejí prázdnotou. „Jsme vězněni,“ říká Ajmán Karím, osmadvacetiletý inženýr, který již několikrát dostal v práci „teplotní prázdniny“. Někteří ale doma zůstat nemohou. Ísá Muhsin, bagdádský majitel stánku s ovocem, říká, že se může buď potit v práci, nebo hladovět doma.

Ekonomické škody, lidské utrpení

Podle iráckého ekonoma Básima Antoinea počasí způsobilo zemi značné ekonomické škody. Odhaduje, že vlna veder ukrojila z iráckého HDP již 10 až 20 procent. Vládní zdroje hlásí po celém Iráku vysychání úrody a všeobecný pokles produktivity pracujících, zatímco v nemocnicích přibývají případy dehydratace a vyčerpání.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Desítky tisíc Iráčanů, kteří přišli o domovy v důsledku bojů vlády s ozbrojenci Islámského státu, musí vedra snášet ve stanech a provizorních přístřešcích. Kvůli nedostatku prostředků, omezením irácké vlády a rizikovosti zasažených oblastí se humanitární pomoc nedostala ke všem. „Spousta lidí tam nejspíše umírá, ale nic nevíme jistě,“ říká jeden z pracovníků, který však neměl povolení mluvit s médii a musel zůstat anonymní.

Ochlazení nepřichází, experti to čekali

Extrémní horka mají Irák sužovat i po zbytek týdne. Bezprostřední příčinou je neústupná tlaková výše, ale Mahmúd Abdal Latíf, mluvčí iráckého meteorologického ústavu, tvrdí, že v zemi se také od základu mění klimatické vzorce. Říká, že v Bagdádu se počet dní, kdy teplota přesáhne 47 °C, v posledních letech více než zdvojnásobil.

„Před čtyřiceti lety se takové teploty držely čtyři nebo pět dní. Pak vítr rozvířil prach, čímž se povrch zchladil. Dnes se nic takového neděje,“ dodává Abdal Latíf.

Muž v Bagdádu se chladí u sprchy na ulici

Muž v Bagdádu se chladí u sprchy na ulici.

FOTO: Profimedia.cz

Pro odborníky není tento vývoj žádným překvapením. Studie publikovaná loni v říjnu v časopise Nature Climate Change předpovídala, že vlny veder v oblastech Perského zálivu by mohly ke konci století ohrožovat lidské životy. Vědci z Chemického institutu Maxe Plancka a Kyperského Institutu v Nikósii zase nedávno přisoudili podobně chmurný osud celé oblasti Blízkého východu a severní Afriky, která je domovem zhruba půl miliardy lidí.

Válka v Sýrii a migrační krize? Nezvládnuté sucho...

Francesca de Châtelová, specialistka na blízkovýchodní vodohospodářství působící v Amsterdamu, říká, že tamní vlády nemají odpovědi na prudký růst populace a klimatické změny. Podle ní nedbaly varování klimatologů a orgánů OSN a problémům nevěnovaly patřičnou pozornost.

Organizace spojených národů předpovídá, že populace 22 arabských států se do roku 2050 zvedne z přibližně 400 miliónů na 600 miliónů. Pro země, kterým vědci prorokují pokles srážek a slanější vodu v důsledku vzestupu hladin moří, by to znamenalo obrovskou zátěž. Již dnes přitom mnoho krajin regionu trpí akutním nedostatkem vody kvůli suchým podmínkám, bobtnající spotřebě a nehospodárným zemědělským praktikám.

Nedostatečná vládní reakce na nevídané sucho byla podle analytiků jednou z příčin občanské války v Sýrii, která spustila masivní příliv uprchlíků do Evropy.

Živořící kurdští zemědělci u Kámišlí na severu Sýrie a jejich hubená sklizeň

Živořící kurdští zemědělci u Kámišlí na severu Sýrie a jejich hubená sklizeň

FOTO: Profimedia.cz

V minulém roce se proti neschopnosti vlády zabezpečit dodávky elektřiny během extrémních veder protestovalo v Bagdádu. Téměř bezvýsledně. Podle některých odhadů se má nyní asi 33miliónová populace Iráku do roku 2050 skoro zdvojnásobit.

„Státy v regionu nejsou na následky klimatických změn připraveny,“ říká de Châtelová.