Záměr českého prezidenta se podle svazu vymyká přístupu Evropské unie a mezinárodního společenství k postavení Jeruzaléma jako "okupovaného území". Svaz přitom vybídl arabské nevládní organizace a odbory, aby se připojily ke společnému postoji proti Zemanově úmyslu jako "nebezpečnému a nezodpovědnému" kroku.

Právníci ve svém prohlášení také připomněli všem arabským vládám platný závazek ze summitu v Ammánu z roku 1981, že v případě přenesení jakéhokoli velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma arabské země z dotyčného státu odvolají své velvyslance.

Zeman o možném přestěhování ambasády do sporného Jeruzaléma hovořil před svou nedávnou cestou do židovského státu. Jeho výrok popudil nejen Palestince, ale i představitele Ligy arabských států (LAS).

Při návštěvě Izraele prezident svá slova vysvětloval prohlášením, že by se velvyslanectví mělo přesunout až po uzavření smíru na Blízkém východě. Zemanova slova o velvyslanectví pak představitelům LAS vysvětloval český velvyslanec v Egyptě či šéf české diplomacie Jan Kohout při schůzce se zástupci arabských zemí.

Naprostá většina států má svá velvyslanectví v Tel Avivu kvůli nevyjasněnému statusu Jeruzaléma. Před vznikem Izraele v roce 1947 se počítalo s tím, že toto město bude samostatnou správní jednotkou pod mezinárodní jurisdikcí.
V první izraelské válce s Araby roku 1948 bylo rozděleno na západní část, kontrolovanou Izraelem, a na východní, kontrolovanou Jordánskem. Izrael za války v roce 1967 východní část dobyl, Jeruzalém pak v rozporu s mezinárodním právem sjednotil a označil ho za své nedělitelné hlavní město. Tento krok ale mezinárodní společenství neuznává.
Palestinci stále počítají s tím, že východní Jeruzalém se stane hlavním městem jejich budoucího státu.