„Radnice schválila plán výstavby 942 bytů v (židovské osadě) Gilo,” sdělil radní z řad levicové opozice Jossef Pepe Alalu. Gilo leží v blízkosti palestinského města Betlém na západním břehu Jordánu. Je součástí východního sektoru Jeruzaléma, který Izrael okupoval v červnu 1967 během šestidenní války a posléze anektoval.

Podle izraelské nevládní organizace Peace Now, která bojuje proti zakládání a rozšiřování židovských osad na palestinských územích, zahrnuje souhlas radnice zároveň možnost výstavby dalších 300 bytů v Gilu ve druhé fázi.

„Vláda dělá všechno pro to, aby sabotovala jednání ještě dříve, než vůbec začala,” reagoval představitel organizace Lior Amihai na to, že schvalování výstavby probíhá jen pár dnů před plánovanými izraelskopalestinskými jednáními.

Sporné židovské osady ohrožují jednání

Palestincům přitom tato výstavba velmi vadí a kvůli ní rozhovory nadlouho zamrzly. Výstavba jim brání, aby vyhlásili Palestinský stát na okupovaných územích, protože v osadách žije na půl miliónu Izraelců. [celá zpráva]

Americký ministr zahraničí John Kerry, který rozhovory zprostředkoval, se snažil Palestince uklidnit. Uvedl, že podobná reakce se před jednáním dala očekávat a že jde o uklidnění tvrdého křídla v izraelské vládní koalici.

Mezinárodní společenství považuje za nezákonné všechny izraelské osady na okupovaných palestinských územích, ať už jejich výstavbu schválila izraelská vláda, nebo ne. Na okupovaných územích se podle mezinárodního práva nesmí stavět.

Propustí odsouzené atentátníky 

Palestinci nakonec souhlasili, že budou jednat i bez zastavení výstavby, ale výměnou požadovali propuštění dlouhodobě vězněných Palestinců. Jsou mezi nimi i lidé odsouzení za terorismus. První skupina 26 arabských vězňů má vyjít na svobodu v úterý večer, těsně před středečním izraelsko-palestinským jednáním v Jeruzalémě a v Jerichu. Nejvyšší soud v Izraeli zamítl odvolání rodin obětí teroristických činů proti jejich chystanému propuštěn.

Propuštění osob, které jsou v izraelském vězení 19 až 30 let vesměs za vražedné útoky, požadoval palestinský prezident Mahmúd Abbás jako podmínku obnovení jednání. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se za to nezavázal ke zmrazení výstavby v izraelských osadách na palestinských územích, na čemž palestinská strana předtím neústupně trvala.

"Naše srdce je s rodinnými příslušníky obětí teroru, jejichž velkou bolest nemůžeme utišit," citovala z rozhodnutí soudu v Jeruzalémě agentura DPA. Propuštění vězňů je prý ale rozhodnutím vlády, do něhož se nelze vměšovat.