„Nemám důvěru ani v premiéra, ani v ministra obrany… Nemám důvěru v politické vedení, které dělá rozhodnutí na základě mesiášských pocitů,“ řekl Diskin, který funkci šéfa kontrarozvědky Šin Bet opustil loni v květnu.

I když se Diskin odvolává na odborníky, podle kterých by útok na Írán urychlil snahy tamního režimu vyrobit atomovou bombu, zcela proti preventivnímu útoku se nestaví. Nicméně by to podle něj nebyl úkol ani pro ministra Ehuda Baraka, ani pro premiéra Benjamina Netanjahua. „To nejsou lidé, které bych rád viděl u kormidla, kdybychom se pouštěli do akce takového druhu,“ přiznal Diskin.

Írán by mohl dál obohacovat uran na pět procent pro potřeby jaderné energetiky, ale pouze výměnou za úplnou kontrolu jeho programu mezinárodními inspektory. Na tom se po sporu shodlo americké vedení prezidenta Baracka Obamy, napsal deník The Los Angeles Times.

Bílý dům se tím pokouší skloubit právo Teheránu na mírové využívání jádra s nutností získat záruky, že je nezneužívá k vojenským účelům.