"V Íránu teď riskujete, když vykročíte z úzkých hranic, které jsou pro místní úřady sociálně a politicky přijatelné. Do věznice se můžete dostat za to, že založíte novou skupinu na internetu, že vytvoříte nevládní organizaci nebo kritizujete zavedené poměry," sdělila Ann Harrisonová z AI.

Nejvíce alarmující je rostoucí počet absolutních trestů. Loni bylo k smrti odsouzeno dvakrát více lidí než v roce 2011 a exekucí bylo vykonáno dokonce čtyřkrát více.

Alarmující čísla

Analytička AI specializující se na Írán Elise Auerbachová řekla agentuře AP, že loni Teherán přiznal vykonání 50 poprav, zatímco v roce 2010 to bylo 14. V asi 80 procentech případů jsou podle ní popraveni odsouzení za drogové delikty. Častější užití nejvyššího trestu ale může mít za následek to, že by mohl být rozsáhleji zneužíván například v politicky motivovaných případech.

Ve zprávě je ale zdůrazněno, že Írán oficiální statistiky o rozsudcích smrti nezveřejňuje. Existují důkazy, že mnoho lidí je k smrti odsouzeno tajně. V roce 2010 tak bylo podle neoficiálních čísel popraveno 253 osob. Írán tak v počtu popravených skončil na druhém místě za mnohem větší a lidnatější Čínou.

„Množství lidí odsouzených na smrt a následně popravených zastiňuje všechny ostatní nespravedlnosti íránské justice,“ stojí ve zprávě, která spekuluje i o důvodech: „Může jít o strategii šířit strach mezi populací a zabránit protestům. Jak vzrůstají represe proti disidentům, nelze vyloučit ani nebezpečí dalších rozsudků smrti a poprav."

Volby změnu nepřinesou

Neočekává se, že by páteční volby do parlamentu mohly vyvolat protesty podobné těm, které propukly po prezidentských volbách v roce 2009. Kruhy reformátorů, kteří před třemi lety napadli výsledek prezidentské volby, do parlamentu téměř nekandidují. Podle nich volby neposkytují ani základní podmínky pro svobodné hlasování.

Hlavními kandidáty jsou lidé z táborů duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Ve vítězství doufají především ti první, protože kampaň staví na horšící se ekonomické situaci a připisují to Ahmadínežádovi. Z hlediska světa nepůjde o velkou změnu, i když Íránci to mohou vnímat jinak, protože Ahmadínežád je první nenáboženský prezident od islámské revoluce.

Útoků na internetová média v posledních týdnech přibylo. V lednu jeden z policejních důstojníků označil internetový vyhledávač Google za prostředek špionáže. Minulý měsíc kybernetická policejní jednotka nařídila majitelům internetových kaváren nainstalovat v podnicích monitorovací kamery a kontrolovat doklady zákazníků.