„Rozhodně se to stane, a to po odchodu Američanů z Iráku,“ potvrdil premiérův poradce.

Azízova právníka zpráva zaskočila. „Nepředpokládal jsem, že by vláda byla tak hloupá. Tímto zemi zatáhnou na pokraj propasti. A co národní smíření, po němž vláda volá? Poprava její pozici ještě více oslabí a povede to k novým konfliktům mezi iráckými frakcemi,“ řekl Badí Arif.

Dnes 75letého Azíze dopadly americké síly v dubnu 2003. Bývalý vicepremiér a ministr zahraničí v letech 1981 až 2003 byl odsouzen třikrát k trestu vězení a jednou k trestu smrti za pronásledování islámských uskupení.

Prezident má přijít o právo nepodepsat

Proti popravě se mimo jiné postavil Vatikán či organizace Amnesty International. „Vláda Saddáma Husajna se vyznačovala popravami, mučením a dalšími hrubými porušeními lidských práv, a je správné, aby byli pohnáni přes spravedlnosti ti, kdo zločiny páchali. Je ale důležité, aby trest smrti, který je absolutním popřením lidských práv, nebyl nikdy vykonán, ať už je závažnost zločinu jakákoliv,“ prohlásil ředitel Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku Malcolm Smart.

Proti popravě Azíze se v minulosti opakovaně vyjádřil i irácký prezident a avizoval, že rozsudek nepodepíše. Podle premiérova poradce se ale připravuje návrh zákona, který by prezidentovi ukládal povinnost podepsat rozsudek smrti do 15 dnů od jeho vynesení soudem. Poradce Muttalibí poznamenal, že návrh podporují všechny tři hlavní náboženské skupiny – sunnité, šíité i Kurdové.