Assange při té příležitosti zdůraznil, že nemá žádnou dohodu s židovským státem, že by nezveřejňoval depeše, které by se ho týkaly. Spekulovalo se o tom, protože izraelská média uvedla, že země vychází z depeší velmi konzistentně a čistě. Kvůli tomu se dokonce objevilo podezření, že za Assangem a zveřejněním depeší může stát Izrael. Uvedlo to i Turecko. [celá zpráva]

WikiLeaks mají citlivé a tajné dokumenty o izraelské válce v Libanonu v roce 2006 a o lednové dubajské vraždě vysokého představitele Hamásu Mahmúda Mabhúha, který pro hnutí nakupoval zbraně. Z akce je podezřelá izraelská rozvědka Mossad, citovala podle AFP katarská satelitní televize Al-Džazíra na svých internetových stránkách z Assangeova vyjádření.

Zakladatel a šéf serveru popřel jakoukoli dohodu s Izraelem, aby dokumenty ohledně židovského státu nebyly zveřejněny. Těchto dokumentů prý je 3700. Upřesnil, že dosud
byla zveřejněna jen dvě procenta dokumentů, kterými WikiLeaks k Izraeli disponuje.

"Nemáme žádný přímý ani nepřímý kontakt s Izraelci... Nemáme žádnou dohodu s žádnou zemí," zdůraznil.

Agentura DPA nedávno napsala, že zatím vycházely izraelské i palestinské vedení z odhalení serveru WikiLeaks mimořádně šťastně. Podle DPA to skoro vypadalo, jako by chtěl Assange postavit Izraeli pomník.

Otázkou je jen to, zda existují také depeše amerických diplomatů, které po zveřejnění vyvolají silné politické zemětřesení v Izraeli nebo v palestinském vedení.

Pro Palestince už nepříjemnosti nastaly. Podle americké depeše členové palestinské umírněné strany Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse požádali v roce 2007 Izrael, aby útočil proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, se kterým Fatah soupeří. [celá zpráva]