Během své 23 let trvající vlády vybudoval v Iráku tvrdou diktaturu, opírající se o obávaný bezpečnostní aparát. Aby se udržel u moci, neváhal obětovat své nejbližší, včetně dvou zeťů, kteří byli na jeho příkaz zavražděni, ani použít chemické zbraně proti vlastním lidem - v roce 1988 nechal otrávit plynem v Halabdži 5000 Kurdů. Sám se pasoval do role hrdiny, jenž přivede Araby k moci a slávě.

Saddám Husajn Tikrítí se narodil 28. dubna 1937. Jeho otec, drobný rolník, opustil matku několik měsíců po porodu a Husajnova matka se proto provdala za svého bratrance, který Saddáma bil, ponižoval a nutil krást. Rodina žila v naprosté chudobě a v deseti letech se Saddám odstěhoval ke svému strýci do Bagdádu, kde poznával život na ulici.

Ve dvaceti letech vstoupil do tehdy zakázané Socialistické strany arabské obrody (Baas). Několikrát byl vězněn, v roce 1968 se podílel na vojenském převratu a v červenci 1979 převzal plně vládu v Iráku. Krátce nato vyprovokoval válku s Íránem, která trvala osm let a vyžádala si milion obětí.

V srpnu 1990 Irák na jeho příkaz obsadil Kuvajt a v následné válce v perském zálivu byl poražen. Na jaře roku 2003 byla Saddámova země dobyta americkými a britskými vojsky. Tři roky po svém zadržení byl Husajn popraven za podíl na masakru šíitů v městečku Dudžail v roce 1982.

Vlastní Husajnova poprava vyvolala ve světě rozporuplné reakce. Zatímco USA ji ústy tehdejšího prezidenta George Bushe přivítaly, Británie vyjádřila pochopení, ale distancovala se od trestu smrti jako takového. Francie se k popravě Saddáma postavila ještě chladněji a humanitární organizace ji odsoudily. Vykonání hrdelního trestu nad Husajnem naopak přivítal irácký premiér Núrí Málikí.