K útoku v chudé provincii Sístán a Balúčestán u hranic s Pákistánem se přihlásila místní sunnitská povstalecká organizace Džundalláh, neboli Boží vojáci. Z 68 miliónů Íránců 89 procent vyznává šíitský islám, Balúčové se řadí k deseti procentům sunnitů.

Podle Teheránu útočníci přicestovali z Pákistánu. Mluvčí palestinské vlády útok odsoudil, zároveň však popřel tvrzení, že by v Pákistánu byl vůdce Džundalláhu Abdul Basít. Předseda íránského parlamentu Alí Larídžání už dříve z podílu na útoku obvinil také USA a Velkou Británii.

Jeden nebo více sebevražedných útočníků se odpálil na začátku setkání velitelů revoluční gard s místními kmenovými vůdci. Zemřel také zástupce velitele pozemních oddílů gard generál Núr Alí Šuštarí, provinční velitel gard Radžáb Alí Muhamed Zádih a šest dalších důstojníků. Kromě nich a místních vůdci přišli o život i civilisté.

Revoluční gardy jsou silnou a vlivnou vojenskou jednotkou v Íránu. Podílely se na vítězství islámské revoluce v roce 1979 a zůstaly oddělené od armády. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a nepodléhají pravidelné armádě, nýbrž duchovnímu vůdci země ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Mají na 120 000 členů, v jejich rukou je íránský raketový program a disponují vlastními pozemními jednotkami, námořnictvem i letectvem.
Džundalláh, nebo Vojáci boží, působí v Sístánu a Balúčestánu dlouhodobě. Podle některých může mít spojení na radikály z hnutí Tálibán a al-Kajda operující v Pákistánu a Afghánistánu. Jiní to zpochybňují s tím, že Džundalláh v sousedních zemích spíše udržuje jen neformální styky s etnickými Balúči. Uvádí se také spojení s pašeráky drog.